Cola acuminata

Kolovník zašpičatělý, pod latinským názvem také známý jako Kola acuminata, je blízký příbuzný Kolovnímu lesklého (Kola nitida). Prakticky se jedná o stálezelený strom dorůstající výšky až 20 metrů. Většinou však kolem 15-18 metrů. Má oválné listy o délce až 20 centimetrů a šířce 5-7 centimetrů. Jeho plodem je jedlý oříšek s vysokou duchovní hodnotou. Jak je to myšleno? Strom, stejně jako jeho příbuzný kola nitida, pochází ze západní Afriky. Země plné slunce a bohužel i sucha a vysokých teplot. Plody kolovníku jsou tamějšími obyvateli denně žvýkány, aby se tak uvolňovaly jejich účinné látky. To způsobuje stimulaci těla a podle některých zdrojů i zahnání žízně. Pravděpodobně díky těmto účinkům je kolovník brán jako posvátný strom. Jeho plody se dokonce platí ještě dnes, používají se k uctění návštěvy, ale i jako dekorace. Jen pro zajímavost, věděli jsme, že extrakt z plodů Kolovníku měl historickou zásluhu na jedné z nejznámějších limonád?

Roku 1865 přichází americký farmakolog John Pemberton s lékem, který mu má pomoci od bolesti. John byl válečný veterán, který v bitvě o Kolumbus utrpěl sečné zranění, které se stále ozývalo. Právě proto se rozhodl vytvořit analgetikum, ovšem bez použití opia. K tomu mu postačilo víno, kolovník, koka, cukr a další suroviny. Výsledkem byl nápoj, který jeho pomocník pojmenoval jako Coca-Colu, kvůli dvěma surovinám, které měly největší zásluhu na účincích. Když ve dvacátém století vešla v platnost prohibice a koka byla připsána na seznam zakázaných látek, musela se receptura Coca-Coly změnit k nepoznání. Tak ji známe dnes.

Tento fakt však nevedl k uvedení oříšků Kolovníku do všeobecného povědomí. Za to je především zodpovědný africký zpěvák Manu Dibango a jeho píseň Goro City. Abychom lépe chápali důvod - Goro je v jeho rodném jazyce výraz pro plod kolovníku. Od té doby se povědomí stále rozšiřuje a díky tomu se Kolovník aktivně používá.

Největší část oříšků tvoří škrob. Nás však budou především zajímat dva alkaloidy, které působí nejvíce. Jedná se o dobře známý kofein a méně známý teobromin. Oba jsou stimulanty, jen působí trochu jinak. Další látkou, kterou bychom našli v plodech kolovníku jsou tak zvané třísloviny.

Účinky kolovníku jsou podle aktivních látek zřejmě jasné. Kofein, jakožto stimulant centrální nervové soustavy, omezuje potřebu spánku, oddaluje pocit únavy a prospívá naší mysli. Dokáže ovlivnit míru paměti, působí proti stresu a migrénám. Také urychluje metabolismus, čímž pomáhá k celkové stimulaci těla. Teobromin je brán jako kardiostimulant. Co to znamená? Jeho účinky se zaměřují na srdce a kardiovaskulární systém. Dokáže tak stimulovat srdeční činnost a celkově jí urychlit. Spojením těchto dvou látek dostáváme komplexní stimulační účinky. Třísloviny zároveň působí antiparazitárně, likvidují hlístice ve střevech a bojují proti průjmům. I škrob má své účinky - dokáže skvěle pracovat s vodou. Jemu vděčíme za oddálení pocitu žízně, což v letních měsících jistě oceníme.

Kolovník sám o sobě nemá žádné nežádoucí účinky. Můžeme si je jedině způsobit sami nevhodným dávkováním, které bude buď překračovat povolený limit, nebo užíváním v nevhodnou dobu. Vlivem kofeinu tak může dojít k nespavosti, poruchám spánku, nebo mírné mozkové dysfunkci. Je nutné pamatovat na pitný režim, jelikož kofein i teobromin působí močopudně. Měli bychom si zmínit i skupiny, které by se měli vyvarovat užívání kolovníku. Jedná se především o těhotné a kojící ženy, osoby trpící kardiovaskulárními problémy, vysokým tlakem, nebo děti do 16 let. V těchto případech by mělo být užívání konzultováno s lékařem.

Velmi vhodnou variantou oříšku je prášek z něj. Užívání stejně jako indikace jsou jednodušší a lépe se přepravuje i přechovává. Denní dávka by měla být kolem 2-6 gramů. Míru si musíme určit sami. Záleží především na naší váze, věku, pohlaví, ale také resistenci na kofein. Tu si snadno vypěstujeme pitím kávy, nebo energetických nápojů.

Nejlepší možné užití záleží na naší fantazii. Můžeme kolovník jen rozmíchat ve vodě a vypít. K tomu postačí cca 200 mililitrů vody. Stejně tak jej však můžeme přimíchat do čaje, jogurtu, nebo smootie, to je na nás. Měli bychom ale pamatovat na určitá pravidla. Nikdy neberme kolovník nalačno, ať se látky mají kde rozložit. Stejně tak je vhodné užívat jej v cyklech, kdy při pocitu snížení účinnosti uděláme alespoň 14 denní pauzu. tak se vyvarujeme vzniku resistence.

Ano, je to naopak vhodné. Účinky kolovníku nastupují již po cca 20 minutách, ale končí po 2 hodinách. To vyhovuje Guaraně, kdy účinky přichází po 1,5 až 2 hodinách a mizí po 4 až 6. Můžeme tak vytvořit štafetu, kdy si kolovník s guaranou předají své účinky a my je tam pocítíme dříve a zároveň i déle.