Heimia salicifolia

Amerika je plná bylinek, které mají své účinky na náš organismus. Jednou z nich je i Heimia salicifolia. Mohli bychom ji najít i pod českým názvem Heimie vrbolistá. Spíše než rostlina jde o celý rod, zahrnujísí převážně keře. Jejich listy jsou jednoduché s pravidelnými květy. Vyskytuje se po celé Severní Americe až po Argentinu. Její největší výskyt bychom zaznamenali především v Mexiku, kde se také těší hojnému užívání ve zdejším léčitelství.

Heimie jsou keře až polokeře, vyjímečně i menší stromy dorůstající se výšky až 4 metrů. Konstrukčně jsou rostliny z rodiny Heimie velmi bohatě větvené a zalistněné. Tyto lískty nejsou nijak vyjímečné, spíše jednoduché, řapíkaté či přisedlé. Heimie kvete zvonkovými květy žluté barvy.

Největší historickou hodnotu má Heimie v Mexiku. Zde se již po staletí užívá pro její opojné a euferické vlastnosti, které jsou využívány pro relaxaci. Svým způsobem je Heimie stimulantem, který se nikdy jako stimulant všeobecně neuznával. Byl součástí života Aztéků, kde jej šamani využívali pro své rituály. Stejně tak i ostatní kmeny, které se v těchto oblastech nacházely.

Jistě nás napadlo, jaké látky jsou zodpovědné za účinky Heimie? Jsou to především alkaloidy, kterých bylo v rostlince nalezeno celkem 16. Názvy se nebudeme zbytečně zdržovat, beztak bychom měli problém je vyslovit. Krom nich rostlinka obsahuje i fenylalanin, vitamíny a další složky.

Jedním ze zmíněných alkaloidů je i Vertin. Ten je všeobecně považován za psychoaktivní látku. Spolu s ostatními látkami způsobují mátožnou eufórii, ztmavnotí záporného pole, zcvrknutí okolního prostoru, vnímání času a prostoru. Nejzajímavější jsou však sluchové halucinace.

Krom toho působí Heimie i protikřečově, protizánětlivě, podporuje vylučování a má vazodilatační a uklidňující účinky.

Navážené množství zalít 300 mililitru horkou vodou a nechat 1 den louhovat na slunečním svitu, potom vypít.

Při dlouhodobém užívání může způsobit poruchy paměti.