Inonotus obliquus

Chaga, známá také pod lidovým ruským názvem Čaga, si vysloužila české pojmenování Rezavec šikmý a latinský název Inonotus obliquus. Tato cizopasná houba parazituje na kmenech stromů a živí se jejich mízou. Jak houba prorůstá kmenem, tak strom odumírá. Dřevokaznou houbu Chagu nalezneme hlavně na břízách, jeřabinách, jilmech a jasanech. Rezavec patří do čeledi kožovkovitých a poznáte ji podle černě zbarveného povrchu. Po rozříznutí má hnědavou barvu. Plodnice dorůstají 30 – 50 cm a váží až neuvěřitelné 3 kg. Trvá až 10 let, než dorostou do této velikosti a váhy. Chaga se sbírá zejména na jaře a na podzim, jelikož obsahuje největší koncentraci účinných látek. Zajímavostí je to, že na rozdíl od jiných hub se nedá pěstovat uměle. Vyskytuje na severní polokouli, hlavně v oblastech východní Evropy, na Sibiři nebo na severu Polska. Houba je nedílnou součástí nejen lidové ruské medicíny, ale i tradiční čínské medicíny. V dávných dobách znali její účinky již Mezopotámci, původní obyvatelé Japonska, Egypťané nebo indiáni v Severní Americe. Nálev z houby se využíval k léčení a prášek z houby k náboženským účelům. Chagu si nenechal ujít například Rasputin nebo car Vladimír Monomach. Pro své účinky si vysloužila přezdívku „Houba nesmrtelnosti“ nebo „Královna rostlin“. Vědci odhalili ve 20. století složení houby a začali na vědecké úrovni zkoumat její účinky.

Tato houba má mimořádně silné antioxidanty, tzv. fenolické sloučeniny, melanin a chinony. O těchto látkách je známo, že zpomalují proces stárnutí organismu a zamezují negativním účinkům volných radikálů. Další významnou složkou jsou triterpeny, které mají protizánětlivé a antimikrobiální účinky. Rovněž v houbě najdeme stopové prvky, z minerálů křemík, vápník, železo, hořčík, zinek, sodík, měď, draslík a mangan a z vitaminů B1, B2, B5, B6, B9, D3 a K1. To ale zdaleka není konečný výčet přínosných látek: Chaga je ceněna pro polysacharidy, terpenové sloučeniny, steroidy, chromogeny, lignin, puriny, inodiol, betulin, bílkoviny, enzymy nebo 14 druhů aminokyselin, z nichž si některé organismus nedokáže vyrobit sám. Polysacharidy stimulují imunitní systém a snižují v těle působení oxidačního stresu. Terpenové sloučeniny se vyznačují protirakovinným a protiinfekčním působením a steroidní sloučeniny protinádorovými a antivirovými účinky.

Chaga má vynikající výsledky při žaludečních potížích, jako jsou žaludeční vředy nebo zánět žaludku, dvanácterníku či střev. Doporučuje se jako prevence proti rozvoji rakoviny a civilizačních onemocnění. Pomáhá při onemocnění slinivky a sleziny a při zánětech a rakovině jater. Stabilizuje krevní tlak, cholesterol a krevní cukr. Chaga také posiluje imunitní systém obsaženými betaglukany, betulinem a betulinickou kyselinou. Odstraňuje z organismu nebezpečné toxiny a zpomaluje růst rakovinných buněk. Výraznou měrou stimuluje centrální nervový systém a posiluje kognitivní funkce mozku, jako je paměť, soustředění a učení. Využívá se jako podpůrný prostředek v počátcích nádorových onemocnění žaludku, prsu, děložního čípku a dalších vnitřních orgánů. Tradiční léčitelé ji předepisují i k léčbě ekzémů, lupénky a dalších kožních problémů. Tato houba rovněž zpomaluje stárnutí organismu a udržuje ho v dobré kondici. Celkově detoxikuje tělo a zbavuje ho nežádoucích toxických látek. Působí jako adaptogen, který chrání tělo proti stresovým situacím a vnějšímu prostředí. Neměli bychom zapomenout ani na jeden zajímavý fakt: obyvatelé sibiřských oblastí, kteří denně popíjeli čaj z Chagy, netrpěli rakovinou ani nemocemi žaludku a dožívali se věku kolem 100 let. Chaga si poradí s infekcemi a urychluje zničení virů hepatitidy B a C, které mohou vyvolat chronický zánět jater. Celkově podporuje, regeneruje a chrání řadu orgánů a posiluje fyzickou kondici a následnou regeneraci po fyzickém výkonu.

Chaga nemá prokázané nežádoucí účinky. Přesto by měli být obezřetní při jejím užívání těhotné a kojící ženy a lidé se zdravotními problémy. Tyto skupiny osob by měly Chagu zkonzultovat se svým ošetřujícím lékařem.