Chaga, známá také pod lidovým
ruským názvem Čaga, si vysloužila české pojmenování Rezavec šikmý a latinský název Inonotus obliquus. Tato cizopasná
houba parazituje na kmenech stromů a živí se jejich mízou. Jak
houba prorůstá kmenem, tak strom odumírá. Dřevokaznou houbu Chagu nalezneme hlavně na břízách, jeřabinách, jilmech a jasanech. Rezavec patří do čeledi kožovkovitých a poznáte ji podle černě zbarveného povrchu. Po rozříznutí má hnědavou barvu. Plodnice dorůstají 30 – 50 cm a váží až neuvěřitelné 3 kg. Trvá až 10 let, než dorostou do této velikosti a váhy.
Chaga se sbírá zejména na jaře a na podzim, jelikož obsahuje největší koncentraci účinných látek. Zajímavostí je to, že na rozdíl od jiných hub se nedá pěstovat uměle. Vyskytuje na severní polokouli, hlavně v oblastech východní Evropy, na Sibiři nebo na severu Polska.
Houba je nedílnou součástí nejen lidové ruské medicíny, ale i tradiční čínské medicíny. V dávných dobách znali její účinky již Mezopotámci, původní obyvatelé Japonska, Egypťané nebo indiáni v Severní Americe. Nálev z
houby se využíval k léčení a prášek z
houby k náboženským účelům. Chagu si nenechal ujít například Rasputin nebo car Vladimír Monomach.
Pro své účinky si vysloužila přezdívku „Houba nesmrtelnosti“ nebo „Královna rostlin“. Vědci odhalili ve 20. století složení
houby a začali na vědecké úrovni zkoumat její účinky.