Siberian ginseng

Ženšen sibiřský

Siberian Ginseng, Eleutherococcus senticosus
Kategorie:
Léčivá bylina
Původ:
Čína
Vhodné kombinace:
Gotu Kola, Withania Somnifera, Ginkgo Biloba
 
 
Na pláních téměř neobydlené Sibiře roste keř jménem Eleuterokok ostnitý. Jeho latinské jméno zní Eleutherococcus senticosus, anglicky se mu říká Siberian Ginseng. Z anglického názvu můžeme vytušit jeho přezdívku pro kterou je znám mezi širší veřejností. Proč se mu říká právě Ženšen sibiřský? Jelikož jsou jeho účinky příbuzné Ženšenu a roste především na Sibiři, nemusíme se dlouho zamýšlet. Každopádně se jedná jen o přezdívku, keř patří pod rod Eutherococcus, který byl v minulosti znám pod názvem Acanthopanax. Vizuální podoba je tedy nulová. Na rozdíl od klasického Ženšenu je Eleuterokok trnitý keř rozšířený především ve východní Asii. Vyskytuje se především na východě Ruska a Číny. V těchto oblastech zasahuje poměrně vysoko na sever, až po tok řeky Amur. Jedná se o nenáročnou rostlinu vyskytující se v zalesněných nebo křovinatých oblastech. Vyhovuje jí vlhčí hlinité, písčité, ale i jílovité podloží. Často si vybírá teplejší svahy orientované jižním směrem. Vlivem vysoké poptávky po této rostlině byla devastována jinak krásná příroda. Proto se učinilo zásadní rozhodnutí a před 20 lety se Ženšenem sibiřským osázely obrovské plochy v Rusku. To by mělo poptávku pokrýt a zamezit tak ničení původních porostů. A jak že tento keř vlastně vypadá?
 
 
Krom názvu se Ženšenu moc nepodobá. Prakticky je to vytrvalý opadavý keř dorůstající výšky kolem 1,5 až 2 metrů. Přírodě se velmi dobře přizpůsobil. Jeho ostny odrazují zvěř před okusováním a navíc je mrazuvzdorný. Pokud má dobré podmínky, může výjimečně dorůst až do 4 metrů. Z keře se zpracovává především jeho kořen. Ten je bohatě větvenými s poměrně tenkými kořínky o tloušťce kolem 2 centimetrů s celkovou délkou až 30 m. Z něj vyrůstá nad zem i 20 stonků s tenkou světle hnědou kůrou. Listy jsou spolu s řapíky až 12 centimetrů dlouhé s eliptickým tvarem a špičatým koncem.
 
 
Je zajímavé, že na rozdíl od Ženšenu pravého, který je používán více jak dva tisíce let, se o jeho sibiřském nástupci ví asi od poloviny minulého století. V tomto období si začínají vědci všímat jeho tonizujících účinků, což vedlo ke zvýšení zájmu. Nejužitečnější částí je kořen, který je opatrně sušen při teplotě 70 stupňů celsia. Díky účinkům se nahrazuje z hůře dostupný Ženšen pravý. Jsou však jeho účinky opravdu tak dobré, aby mohly nahradit Ženšen pravý? Posuďme sami.
 
Co ženšen obsahuje?
z hlediska farmakologicky podstatných látek si můžeme zmínit například zastoupení lipidů, silic, pryskyřic, flavonoidů, sacharidů, polysacharidů, glykosidů a velké množství draslíku, fosforu a vápníku. Spojením těchto látek vzniká tonikum s následujícími účinky.
 
Jak účinkuje...
Ženšen jsme označili jako tonikum. Co předně to znamená? Tonikum je látka, která na nás působí celkově prospěšně. Ovlivňuje tedy jak tělo, tak i mysl. Vědecké studie přisuzují Ženšenu následující účinky - snižování cholesterolu a cukru v krvi, antidepresivní účinky, stimulační vliv na činnost centrálního mozkového systému a další. Jak můžeme vidět, označení "tonikum" je pro Ženšen ideální. Mezi další účinky patří i stimulace imunitního systému, což podporuje tvorbu bílých krvinek a pomáhá naší obranyschopnosti vypořádat se s vnějšími vlivy. To však není vše. V neposlední řadě bychom měli zmínit vliv na rakovinotvorné buňky a nádory samotné. Podle posledních studií má totiž retardační účinky na maligní i benigní nádory. Tato funkce je velmi důležitá, představuje jeden z hlavních důvodů zkoumání Ženšenu. Saponiny obsažené v kořeni mají stimulační efekt na endokrinní funkce pohlavních žláz u mužů. Tím dochází ke zvýšení aktivity pohlavních orgánů. Dá se tedy použít jako afrodiziakum. K tomu přispívá i fakt, že Ženšen kompletně zvyšuje kondici a výkonnost organismu a pomáhá se stresem.
 
 
Abychom nejlépe pochopili význam Ženšenu - je obsažen v některých registrovaných léčidlech, které se používaní například po operacích. Samotná registrace farmakologickou komorou dokazuje důležitost a účinnost Ženšenu. Když známe účinky, měli bychom se seznámit i s těmi nežádoucími.
 
Nežádoucí účinky Ženšenu
Doposud nebyly zjištěny nežádoucí účinky, které by byly spojeny se správným užíváním Ženšenu. Velmi zřídla se může vyskytnou nevolnost, žaludeční či střevní potíže, změny nálad, nebo mírné svalové křeče. Vzhledem k účinkům i nežádoucím účinkům, by se měli Ženšenu vyhýbat těhotné a kojící ženy, osoby s kardiovaskulárními problémy, nízkým tlakem, cukrovkou a především děti do 12 let. Pokud přesto chcete užívat Ženšen, je nutná konzultace lékařem. Ačkoli jsme si zmínili "správné dávkování", měli bychom si říct, jak vlastně vypadá.
 
Správné dávkování
Pod pojmem správné dávkování se u Ženšenu skrývají 2-3 gramy prášku denně. Tato hodnota odpovídá zhruba 4-6 odměrkám. Denní dávku bychom neměli překračovat. Naopak je lepší začít na nižších dávkách a postupně přidávat. Lépe tak zjistíme, jaký na nás má produkt vliv.
 
Jak užívat?
Forma prášku je na užijí naprosto jednoduchá. Stačí ji rozmíchat ve vodě. 300-500 mililitrů je ideální množství. stejně tak ho můžeme přidat do různých jídel, kterými jsou například ranní vločky, jogurt, nebo Smoothie.
 
Dávkování
2-3 gramy do 0,5l vody