Silybum marianum

Ostropestřec mariánský, známý také pod latinským názvem Silybum marianum, je jednoletá či dvouletá bylina, která patří do čeledi hvězdnicovité. Dvouletý Ostropestřec raší na jaře, kdy ze země vyrůstá trs bodlinatých listů s výraznými bílými žilkami. Na konci června lodyhy byliny dorůstají do výšky 1 m a objevují se na nich purpurově červená až fialová květenství. Celý cyklus je završen na konci léta. V tomto čase se vyvinou plody, které jsou známy svými léčivými účinky. Tato 60 až 150 cm vysoká rostlina má vcelku chudě větvenou lodyhu, jež obsahuje bílou dřeň. Listy dorůstají délky až 40 cm a tvarem a barvou připomínají lodyžní. Úbory Ostropestřce jsou široké 3 až 7 cm a jejich zákrov tvoří ostnatě zubaté listeny. Květy se podobají květu bodláku a mají bílou korunní trubku o délce 3,5 až 4 cm. Ostropestřci je přezdíváno jako „Mariánský bodlák“ a již ve staré antice věděli o jeho blahodárném vlivu na játra. Ostropestřci se daří zejména ve Středomoří, v Malé a Přední Asii a také na Kanárských ostrovech.

Nejcennější látkou v Ostropestřci je silymarin, který se nejvíce tvoří v rostlině v druhé polovině září a v říjnu. Rostlina potřebuje pro produkci silymarinu nejlépe teplotu kolem 25 stupňů Celsia. V našich zeměpisných šířkách ale teplota v této době takové hodnoty nedosahuje, což má negativní vliv na tvorbu této látky. Malé množství silymarinu se nachází rovněž v listech a kořenech, ale pro léčebné účely jsou využívány plody rostliny. V plodech se navíc nachází zhruba 27 % bílkovin a 30 % jedlého oleje, bohatého na nenasycené mastné kyseliny a kyselinu linolovou a olejovou. Další významnou složkou v Ostropestřci jsou látky tyramin, histamin, aminokyseliny, kvercetin a vitamin E, jehož množství se pohybuje okolo 500 až 800 mg/kg.

Ostropestřec je považován za jeden z nejsilnějších antioxidantů. Dokáže povzbudit činnost vlastní obranyschopnosti organismu a pomáhá při různých alergiích. Nejvíce jej ale využívají lidé pro detoxikaci těla a k pročištění jater. Ostropestřec má tu moc urychlit regeneraci jaterní tkáně a membrány, což je prospěšné při dlouhodobém užívání léků, hepatitidě typu B, cirhóze, ztukovatění jater nebo mononukleóze. Podle výzkumů Ostropestřec zvyšuje šance na přežití při otravě alkoholem, drogami a houbami. Tato bylina je výborná na podporu tvorby a distribuce žluči, při žlučníkových kamenech a při chorobách sleziny. Kromě toho rostlina reguluje hladinu krevního cukru a snižuje cholesterol v krvi. Příznivě působí na činnost srdce, na migrény, závratě a nevolnosti při cestování. V neposlední řadě slupky plodů čistí sliznici střeva od nánosů a urychlují zpracování přijaté potravy.

Ostropestřec usnadňuje hubnutí, protože stimuluje činnost střev a odstraňuje z klků zbytky potravy. Zároveň detoxikuje organismus, čímž ho pročistí od nežádoucích odpadních látek a nastartuje proces hubnutí. Ostropestřec tedy sám o sobě není hubnoucí prostředek, ale připraví tělo na redukci hmotnosti, protože vnitřní očista je dílčím klíčem k úspěchu. Po celou dobu detoxikace dodržujte zdravý životní styl – urychlíte tím její průběh a zefektivníte ji.

Ostropestřec mariánský způsobuje minimum nežádoucích účinků, ale v ojedinělých případech se může objevit průjem a vzácně nevolnost, nadýmání, plynatost a podrážděný žaludek. Ostropestřec by neměly užívat těhotné a kojící ženy. Jeho konzumaci by měly zkonzultovat se svým lékařem osoby s jakýmkoliv jaterním onemocněním, vysokým krevním tlakem a dalšími zdravotními problémy.

Tlučený Ostropestřec užívejte alespoň 45 minut před jídlem a důkladně jej rozkousejte a smíchejte se slinami. Následně drť spolkněte a zapijte – každou lžičku nejméně 150 ml vody. Na internetu můžete narazit na recepty na odvar z Ostropestřce. Po zalití horkou vodou a louhováním se ale poměrně značná část účinných látek zničí a z toho důvodů Vám jej nedoporučujeme.