Stevia rebaudiana

Stevie sladká, také známá jako Stevie cukrová, sladká tráva, nebo medové listy, je bylina pocházející z oblastí jižní a s střední Ameriky. Jedná se o bíle kvetoucí světlomilnou bylinku z čeledi hvězdnicovitých. Hlavním důvodem jejího pěstování a používání, je velmi vysoká sladivost. Díky tomu se používá především jako náhražka cukru. Ve větších dávkách má jemně lékořicovou chuť. Pod rod Stevia patří přes 150 druhů bylin a keřů.

Vysoká sladivost byla vždy předmětem zájmů. První využití je zaznamenáno u kmenů Guarani v Paraguayi a Brazílii. Je zajímavé, jak je vše propojené. Ty samé kmeny totiž využívaly i Cesmínu paraguajskou, tak zvané Mate, ale i Guaranu. Stevii používali ke slazení zmíněného Maté, ale také k medicínským úkonům. Jak se dostala Stevie až k nám? Jako první učinili pokrok ve výzkumu francouzští vědci v roce 1931. Podařilo se jim izolovat glykosidy, které jsou zodpovědné za sladkou chuť Stevie. Podle ní je také nazvali steviocid a rebaudiosid. Tyto látky jsou stálé i za tepla, nemění své pH a především - jsou 250-300x sladší nežli sacharóza. V tomtéž století se začínají hojně používat umělá sladidla - cyklamáty a asacharin. Ty však mohou mít karcinogenní účinky, což může vyvolat velké problémy. Japonská firma Morita Kaganu Kayo Co., Ltd bere začátkem 70. let vše do svých rukou a začíná zkoumat a používat Stevii jako náhražku sladidla. Dnes tvoří Stevie 40% japonského trhu s umělými sladidly. V této zemi se také používá jako sladidlo do limonád - např. Coca-Cola. V dnešní době zaznamenává největší využití především ve východní Asii, státech jižní Ameriky a Izraeli. Jen pro zajímavost - Čína je největším producentem steviolu na světě.

Proč se tedy nepoužívá i například ve Spojených Státech, nebo ve větším měřítku v EU? Může za to především období kontroverze, jak bychom ho mohli nazvat. V roce 1985 totiž vyšla studie, která prokazatelně označila steviol za mutagen. Studie byla sice vyvrácena a napadena za nedbalé zpracování a nedostatek důkazů, stačilo to však, aby se nad Stevií zatáhla mračna. Následovalo nespočetné množství studí, které něco prokázaly, ale jiné studie to zase vyvrátily. To zkrátka neposkytuje potřebnou jistotu pro vládní organizace, které od 80. let volali po prokazatelnějších studiích, které by vyvrátily toxicitu výrobků. To se částečně povedlo světové zdravotnické organizaci (WHO) v roce 2006. Připravila studie o nezávadnosti Stevie, dokonce i prokázala kladné vlivy na osoby trpící hypertenzí a cukrovkou druhého stupně. Sice dodali, že závěry vyžadují další zkoumání, ale i to stačilo ostatním organizacím, aby se opět pustily do výzkumu. Přeci jen - cukrovka se Stevií léčila v jižní Americe po stovky let a v Japonsku, kde je hojně používána od druhé poloviny 20. století nedošlo k žádným komplikacím způsobeným užíváním Stevie.

Pro nás byl nejdůležitější rok 2011, kdy Evropská Unie oficiálně schválila Stevii jako sladilo. Od té doby je k dostání ve všech lékárnách, nebo obchodech s potravinami. Můžeme si tak osladit život zdravě. Stejně tak máme možnost vypěstovat si Stévii i u nás, nejlépe v květníku. Měla by být situována na východ. Z jedné bylinky dostaneme až 0,5 kilogramu lístků sladké chuti. No, teorie už bylo dost, měli bychom si povědět něco o složení.

Největší zastoupení aktivních látek bychom našli především v listech. Tyto látky jsou tvořeny několika glykosidy souhrnně označovanými jako steviosid. Dále bychom narazili na rebaudiosid A, C, D, E, třísloviny, ale i na vitamín A, C, E, K, P, beta-karoten, fosfor, hořčík, selen křemík a další stopové prvky. Z těch důležitých jsme si zmínili vše podstatné. Nyní se vrhněme na účinky.

Jak jsme si již zmínili, Stevie je brána jako sladidlo. Na rozdíl od cukru je však téměř bez kalorické hodnoty. Díky tomu nepřispívá tvorbě zubního kazu a je vhodná pro diabetiky. Používá se tak k léčbě cukrovky nebo krevního tlaku a to především v Japonsku. Dále snižuje pálení žáhy, zlepšuje trávení a snižuje pocit únavy. Z účinků to není samozřejmě vše. existuje ještě jeden, který se bude hodit především osobám, které se snaží přestat kouřit nebo pít. Stevie totiž snižuje touhu po alkoholu a tabáku.

Ať už má Stevie jakékoli účinky, její nejzásadnější je právě funkce sladidla. je totiž až 300x sladší, než cukr. Co to vlastně znamená? Poměrově tam kam si dáváme 9 gramů cukru, nám stačí pouze 30 miligramů Stevie. To přináší jednu hlavní výhodu - v tomto množství má totiž Stevie zanedbatelnou kalorickou hodnotu, což naše tělo jistě ocení. Prakticky tento fakt přispívá především jedné skupině lidí - Diabetikům.

Právě tato skupina - diabetici, nejvíce ocení účinky a hodnoty, které Stevie nabízí. Základní složky, které jsou zodpovědné za sladkost Stevie, totiž nezvyšují hladinu cukru. Naopak pomáhá udržovat tuto hladinu na přirozených hodnotách, a to jak v krvi tak i v játrech. Musíme si zmínit i funkce, které má na pankreas, jeho stimulací totiž pomáhá léčit cukrovku druhého stupně. Účinkuje tedy jak na diabetiky, tak na hypoglykemiky.

Jak jsme si již zmínili, jsou za sladkost zodpovědné především látky steviosid a rebaudiosid a to především rebaudiosid (1,5x sladší než steviosid). Pokud si tedy rozebereme produkt Stevie extrakt 98% (RA95%), procentuální zastoupení steviosidů je tedy 98% z čehož je 95% rebaudiosid A, které je v rostlince nejsladší. jedná se tedy o produkt s nejvyšší mírou sladivosti. U těchto produktů je občas problém s hořkostí, které musí být rebaudiosid zbaven. Toho se však nemusíme bát. Jedná se o jeden z nejefektivnějších a nejkvalitnějších produktů na trhu.

Při vyčtení všech těch účinků, které jsme si zmínili nás budou jistě zajímat i ty nežádoucí. Nutno poznamenat, že užívání v doporučených dávkách je zcela neškodné a nebyl zaznamenán žádný problém. Pokud bychom nedodržovali denní dávku, mohou se objevit bolesti svalů, nebo změny nálad. Pokud by se tak snad stalo, měli bychom Stevii ihned vysadit. Komplexně je těžké určit nežádoucí účinky. Jen co vyjde jedna studie, je v dohledné době vyvrácena studií druhou. Platí však - máme-li nějaké potíže, měli bychom konzultovat užívání s naším lékařem. To platí především v těhotenství a při kojení.

Užívání Stevie je přímo úměrné danému produktu a jeho síle. Drcené listy se mohou užívat v množství 2-4 gramů 2x až 3x denně, prášek z listů 1-2 čajové lžičky 2-3x denně. nejmenší dávku zaznamenáváme u extraktu ze Stevie. zde by neměla dávka přesáhnout 100mg na 1 litr tekutin.

Když už víme, kolik bychom toho měli brát, měli bychom si objasnit, jak vlastně? Drcené listy a prášek z nich se dají uvařit do formy odvaru. Zkrátka množství zalijeme šálkem horké vody a necháme 5-10 minut odstát. Následně kloktáme, abychom do sebe uvolnili účinné látky. Extrakty se přidávají do jídla či pití.