Co dalšího byste ještě měli vědět o Kopřivě?
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je často považována za plevel, protože je velmi rozpínavá a roste skoro všude. Najdeme ji na stinných částech luk, v lesech, u cest a k nelibosti zahrádkářů i na zahradách.
Opravdu široké využití
Kopřiva má široké možnosti využití. Zpracovává se celá, takže využití najdeme jak pro stonky, oddenek, listy, květy tak i kořen. Uplatnění najde v textilním a potravinářském průmyslu. Využívá se k výrobě léků i kosmetiky. Často se používá ke krmení zvířat a mladé výhonky najdou uplatnění i naší kuchyni.
Co znamená, že je Kopřiva dvoudomá?
Ne, není to tím, že by měla dva domečky. Jde o označení vycházející z toho, že na jedné rostlině Kopřivy roste současně samčí i samičí květenství. Je to taková máma a táta zároveň :)
Proč kopřiva pálí?
Kopřiva je pokryta malými žahavými chloupky, které obsahují tekutinu složenou z kyseliny mravenčí, histaminu, serotoninu a nervových hormonů. Tyto látky naši kůži dráždí a způsobují pocit pálení. Při dotyku s kůží se tyto chloupky zabodnou, jejich špička se ulomí a zmiňovaná tekutina rychle začne působit.
Jaké existují druhy kopřivy?
Kopřiva je rozšířená po celém světa a tak nás ani nepřekvapí, že existuje mnoho jejich druhů. V Česku se můžeme setkat nejčastěji s už zmiňovanou Kopřivou dvoudomou, která kromě vysokých poloh roste na celém území. Druhou nejrozšířenější kopřivou je Kopřiva žahavka, která roste hlavně v teplých oblastech. Velmi vzácně můžeme narazit i na Kopřivu lužní, která se objevuje na jihu Moravy.