Lapacho

Drcená kůra

Oblasti jižní Ameriky jsou dobře známé pro výskyt jedinečných rostlin. Takovou rostlinou je i Lapacho. Známý je i jeho latinský název Tebebuia impetiginosa, nebo alternatívní názvy - červené lapacho, Tajy a další. Spíše než o bylinu se jedná o vysoký strom, který si hoví v tropických oblastech. Dorůstá výšky kolem 10-25 metrů. Identifikovali bychom ho podle jeho hladké kůry a tvrdého dřeva. Dalším poznávacím znamením jsou krásné, ale nebezpečné fialovo-modré květy. Proč nebezpečné, ptáme se? Jsou totiž masožravé. Není čeho se bát, na pozoru by se měl mít především hmyz, pro nás jsou květy neškodné. Mnoho odborníků se domnívá, že i tento fakt přispívá na celkových léčivých schopnostech Lapacha. Jeho přínos si uvědomovali i obyvatelé oblastí, kde roste. Jako nejvýznamnější si musíme zmínit staré a moudré Inky. Ti používali dřevo, ale i kůru stromu. Dřevo je totiž velice odolné proti parazitům, nemocem, je stálé a nerozpadá se. Využití ve stavitelství bylo tedy stejně tak jasné, jako použití na výrobu zbraní. Zřejmě i díky těmto vlastnostem dřeva jsou stromy Lapacho schopny dožít se úctyhodného věku. Nejstaršímu je přes 700let. A co ta kůra? Kůru využívali jak Inkové, tak i zbytek domorodých kmenů, ale i například Vikingové. Ti se k němu dostali během svých zaoceánských výprav. Kůra hraje velkou roli díky svým účinkům na naše tělo.

Co vlastně Lapacho obsahuje?

Jako hlavní byly identifikovány dvě látky pojmenované podle stromu - lapachol a beta-lapachol. Jako další si můžeme zmínit i flavonoidy se svými antioxidačními účinky, které chrání naše tělo před poškozením volnými radikály.