Podzimní měsíce bývají časem zvýšené náchylnosti k nemocem, jakými jsou chřipka nebo nachlazení. Pro náš
imunitní systém je toto období velkou zátěží, protože se musí vypořádávat s řadou mikroorganismů a je neustále v pohotovosti. Často bojujeme s
únavou, stresem a přechody z chladného prostředí do tepla mohou oslabit náš organismus. Jak podpořit imunitu a bojovat s nemocí? Poradíme vám,
jak nastartovat imunitní systém a posílit obranyschopnost přirozenou cestou, abyste se cítili dobře, snadno nepodlehli nemoci a v případě chřipky či nachlazení se dokázali co nejrychleji postavit na nohy.
Imunitní systém je náš osobní strážce
Každý zná slovo imunita a skloňuje jej, ovšem málokdo ví, co se pod tímto zázračným pojmem ukrývá.
Imunitní systém ve skutečnosti dohlíží nad vším, co se v našem těle děje. Představuje souhrn řady důležitých mechanismů, které zajišťují celistvost organismu prostřednictvím rozeznání a následné likvidace potenciálně škodlivých struktur, a to cizích i vlastních. Hlavním úkolem
imunitního systému je
obrana a ochrana organismu proti patogenům (choroboplodným zárodkům nebo původcům nemoci) a eliminace všeho, co je v tělu cizí, škodlivé, nemocné nebo odumřelé.
Imunitní systém tak chrání tělo před různými bakteriemi, viry a dalšími škodlivými látkami, které způsobují nemoci a vedou i ke zmiňované chřipce, nachlazení a provázejícím jevům (rýmě a kašli). Další významnou úlohou
imunitního systému také tzv.
autotolerance, která umožňuje mimo jiné i průběh těhotenství a při její poruše vznikají různé formy či projevy alergických nebo autoimunitních onemocnění.(7)
Imunitní systém člověka je velmi složitý komplex tvořený velkým množstvím buněk a molekul, mezi nimiž dominují molekuly protilátek, regulační a výkonné částice komplementu, transportní molekuly atd. Tyto buňky volně cirkulují v krevní plazmě, lymfatickém systému nebo je nalezneme ve specializovaných tkáních a orgánech.
Imunita vychází ze střev, udržujte si zdravá střeva
Imunita bývá velmi často spojována s pokožkou a se sliznicemi, přesto jednou z nejvýznamnějších složek
imunitního systému je zažívací ústrojí.
Největší část imunitního systému člověka se nachází v trávicím traktu a ve střevech (asi 60-70 %), proto je správná funkce především střev nezbytná pro optimální fungování imunitních reakcí. Tenké střevo zaujímá více než 200 m² a produkuje řadu protilátek potřebných k boji s choroboplodnými zárodky i toxiny. Hovoří se o tzv. střevní lymfatické tkáni (GALT - z angl. gut-associated lymphoid tissue), která funguje jako
imunitní systém v trávicím ústrojí s cílem chránit tělo před škodlivými a cizími látkami. Z hlediska optimální imunity hraje významnou roli také tlusté střevo, které je osídleno mikroorganismy (živými bakteriemi). Mikroorganismy, které osidlují naše střeva, se souhrnně nazývají
střevní mikrobiom. Ve střevní mikroflóře se nachází 1013–1014 bakterií, přičemž řada z nich nám prospívá, ale některé z nich nám mohou i škodit. Prostředí a složení střevního mikrobiomu je ovlivněno mnoha faktory - především stravou, léky, stresem, léky a věkem. Pokud dojde k narušení střevní rovnováhy a působí rizikové faktory, mohou se ve střevě pomnožit škodlivé bakterie a negativně ovlivnit zdraví člověka. Naopak prospěšné bakterie v tlustém střevě fermentují (kvasí) nestravitelné látky z potravy na látky (dietní vláknina), které pak mohou být využity jako zdroj energie. Stimulují také
imunitní systém, zamezují růstu patogenních druhů mikroorganismů a produkují vitamín K. Zdravá střevní mikroflóra je proto důležitá pro optimální zdraví a můžeme ji snadno podpořit sami způsobem svého životního stylu, počínaje výživou.
“Poruchy imunity souvisí z 80-90 % se špatnou funkcí střeva, proto je pro optimální funkci imunity důležité dbát na zdravou funkci střev a střevní mikrobiom.”
1. Začněte u svého jídelníčku
Pokud chcete posílit
imunitní systém, je potřeba vždy začít u úpravy svého životního stylu. Během celého roku čelí obranný systém těla všemožným druhům zátěže: stresu v práci i v běžném životě, běžným poruchám zdraví nebo dokonce i vážnějším nemocem – to vše jsou překážky, které tělo musí překonat. Způsoby, jak posílit
imunitní systém a zlepšit obranyschopnost svého organismu, je spousta. Mezi naprostý základ patří samozřejmě
pestrá strava s dostatečným příjmem všech vitamínů i minerálních látek a pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu. Pomoci mohou také doplňky stravy s obsahem vitamínů, minerálních látek a antioxidanty podporující imunitu.
Faktory a situace, které kladou zvýšené nároky na
imunitní systém
- Stres
- Nedostatečná výživa x nadměrná výživa
- Léky
- Alkohol
- Nedostatek spánku
- Kouření
- Pooperační stav a období rekonvalescence
- Znečištěné životní prostředí
- Fyzická zátěž
- Stáří
- Respirační onemocnění
Zdravý jídelníček by měl být v rámci posilování obranyschopnosti na prvním místě, neboť
imunitní systém může být dlouhodobě poškozován nesprávnou stravou. Vhodná výživa pak významně přispívá k zachování optimální imunitní ochrany. Pokud v potravě dlouhodobě chybí některé minerální látky nebo vitamíny, výrazně klesá schopnost
imunitního systému udržet bariéru proti patogenním organismům a náchylnost k infekcím stoupá.
Omezte konzumaci jednoduchých cukrů (sladkostí), které kromě toho. že negativně ovlivňují tělesnou hmotnost (zvýšené riziko nadváhy, obezity), tak snižují schopnost bílých krvinek pohlcovat škodlivé bakterie. Tyto jednoduché cukry poskytují tělu pouze tzv. prázdné kalorie a nemají žádný nutriční přínos - jsou chudé na vitamíny, minerální látky i vlákninu. Nahraďte tyto nezdravé cukry složitějšími (komplexními) sacharidy a
zařaďte do jídelníčku více zeleniny i ovoce bohaté na antioxidanty. Snažte se vybírat sezónní potraviny, neboť v každém ročním období dostanete z přírody právě to, co tělo nejvíce potřebuje. Se změnou jídelníčku se pokuste změnit i svůj přístup k životu, proto se snažte také omezit stres, dopřávat si dostatek spánku a pravidelně se věnovat pohybu. Je prokázáno, že nadmíra stresu a nedostatek odpočinku výrazně snižuje odolnost vůči nemocem.
2. Zařaďte potraviny, které podpoří vaši imunitu
Mezi potraviny, které podporují imunitu a chrání před nemocemi, jako je nachlazení a chřipka, patří obecně zelenina, ovoce a kysané výrobky (zakysané mléčné výrobky, kysané zelí). Kysané zelí je výborným zdrojem vitaminu C, vitaminu B6, kyseliny listové, navíc obsahuje živé mikroorganismy, které příznivě působí na lidské zdraví a imunitu - tzv. probiotika. Tyto živé bakterie mléčného kvašení obsahují také zakysané mléčné výrobky (kefír a jogurt). Na imunitní funkce působí prospěšně i zázvor a česnek. Zázvor má účinky protizánětlivé, působí imunostimulačně a antioxidačně. Pokud cítíte, že přichází nachlazení, silný zázvorový čaj vás určitě zanedlouho dostane do kondice. Česnek se považuje za přírodní antibiotikum, protože působí proti mnoha škodlivým bakteriím, virům i plísním. Za zmínku stojí i bobulové ovoce, to obsahuje vysoké množství vitamínu C a polyfenoly, látky se silným antioxidačním účinkem.
3. Věnujte se pravidelnému pohybu
Tělesná aktivita mobilizuje
imunitní systém člověka. Pravidelné cvičení je v ohledu imunitního i kardiovaskulárního zdraví účinnější než intenzivní nárazové fyzické vypětí. V rámci životního stylu se doporučuje
alespoň půlhodina cvičení denně. Nemusíte cvičit denně v posilovně, stačí i pouhá procházka ve svižném tempu. Dbejte na to, abyste byli každý den alespoň chvilku na čerstvém vzduchu. Čerstvý vzduch a
pohyb na čerstvém vzduchu zlepšují srdečně-krevní oběh a
podporují imunitní systém.
4. Nezapomínejte na vitamíny a minerální látky
Naše imunita se bez vitamínů, minerálních látek a stopových prvků neobejde. Vitaminy jsou organické složky, které jsou v malých dávkách potřebné pro správnou činnost organismu. Každý vitamín i minerální látka má v těle jinou funkci, jejich účinky se však vzájemně doplňují. Organismus si vitamíny a minerální látky většinou nedokáže sám vyrobit v dostatečném množství, proto je
musí člověk pravidelně přijímat potravou. Všechny tyto látky působí jako antioxidanty nebo jako součást antioxidačních enzymů, které chrání organismus proti škodlivým radikálům a podporují
imunitní systém. Za normálních okolností přijímáme vitamíny, minerální látky a stopové prvky ve vyvážené pevné stravě. Vitamíny a minerály ovšem
nejsou jen v ovoci a zelenině, proto by jídelníček měl obsahovat komplexní spektrum všech základních potravin - mléčné výrobky, maso, vejce, ryby, luštěniny, rostlinné tuky, ořechy a
semena, obiloviny atd., a to z kvalitních zdrojů a ve vhodné úpravě. U ovoce a zelenina je optimální situace, pokud jsou vypěstovány na vlastní zahrádce, bez pesticidů a škodlivých hnojiv, protože takto je ovoce a zelenina skvělým zdrojem živin a látek důležitých pro správné fungování těla. Taktéž se dají doporučit sezónní potraviny s bohatějším zastoupením výživných látek než exotické druhy potravin.
Když už ale přichází to kritické období roku spojené s chřipkami a nachlazením, je nutné jednat rychle a najít způsob,
jak rychle zvýšit imunitu. V měsících, kdy bývá organismus vystaven rizikovým faktorům a je náchylnější k nemocem, je kromě běžné pestré stravy dobré zařadit také některé
doplňky stravy na posílení imunity. V současné době bývá mnohem obtížnější dodat organismu veškeré mikroprvky a vitamíny v potřebném množství, které jsou potřeba. Důvodem je rovněž ztráta živin v potravinách kvůli předčasné sklizni, průmyslovému zpracování, nešetrné dopravě a dlouhému skladování, taktéž důvodem bývá fakt, že půda v našich podmínkách je chudá na některé prvky (např. selen).
Vitamín C
Vitamín C je silný antioxidant a chrání organismus před působením volných kyslíkových radikálů. Podílí se na syntéze kolagenu a podporuje rychlejší hojení ran. Vitamin C aktivuje bílé krvinky, které ničí viry, bakterie, parazity, jiné patogeny i rakovinotvorné buňky. Faktory, jako je cigaretový kouř a stres, snižuje množství vitamínu C v bílých krvinkách, což může vést k větší náchylností k infekcím. Vitamín C patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě, neskladuje se do zásob, a proto je potřeba ho přijímat pravidelně ve stravě. Vitamín C se nejvíce nachází v zelenině a ovoci, dále v šípkách, černém rybízu, kysaném zelí a bramborách.
Vitamín E
Vitamin E je hlavní
antioxidant rozpustný v tucích v těle a je nezbytný pro ochranu membránových lipidů před peroxidací.
Vitamín D
Vitamin D podporuje aktivitu bílých krvinek a přispívá k odolnosti proti bakteriálním infekcím. Přírodními zdroji tohoto vitamínu je sluneční záření, rybí a mořské produkty. Vitamín D patří mezi vitamíny rozpustné v tucích, člověk si jej tedy dokáže ukládat do zásoby.
Selen
Selen jedním z nejvýznamnějších antioxidantů, přesto je příjem selenu v řadě zemích nižší než je denní doporučená dávka. Selen je
součástí antioxidačního enzymu glutathion-peroxidázy, který chrání buňky proti škodlivým látkám. Stimuluje imunitu, přirozeně aktivuje fyziologické detoxikační a reparační mechanismy. Chrání buňky před bakteriálními i virovými infekcemi a příznivě ovlivňuje funkci řady orgánů. Zdroji selenu jsou
obiloviny, ořechy (para ořechy), zelenina, mléko, maso, játra, plody moře a ryby.
Zinek
Zinek
posiluje imunitu, urychluje hojení a působí při virových onemocněních. Významnými zdroji zinku jsou vejce, dýňová
semena a maso (zejména vepřové).
5. Probiotika: živé organismy, které nám pomáhají
Probiotika jsou označována jako živé mikroorganismy (bakterie nebo kvasinky), které mají prokazatelně pozitivní účinek na zdraví hostitele (člověka), pokud jsou podávány v dostatečném množství. Jsou známy jako „zdraví prospěšně bakterie“. Tyto živé organismy jsou
schopny dočasně osidlovat střevo a podporovat zdravou střevní mikroflóru, čímž mohou pozitivně působit i na celkový imunitní systém člověka. Stovky různých bakterií jsou přirozenou a převládající složkou střevní mikroflóry člověka (tj. mikroorganismy, které žijí v trávicím systému). Jako probiotika se však běžně vybírají pouze kmeny, u nichž se očekává, že budou vykazovat potenciální zdravotní přínosy pro hostitele prostřednictvím modulace střevní mikrobioty. Nejznámějšími a nejpoužívanějšími probiotiky s prospěšným působením jsou rody Lactobacillus a Bifidobacterium, mezi další reprezentativní kultury patří L. acidophilus, L. casei, L. plantarum, B. lactis, B. longum a B. bifidum. Probiotika se přirozeně vyskytují ve fermentovaných potravinách, které zahrnují kysané mléčné výrobky a fermentované (kvašené) potraviny rostlinné říše (tempeh, kysané zelí, sójový sýr „natto“). Používání antibiotik může narušit přirozenou obrannou bariéru organismu a vytvořit tak prostředí, které zvýhodňuje růst patogenních (škodlivých) organismů ve střevě. Cílené
podávání probiotik by tam mělo být samozřejmostí při léčbě širokospektrými antibiotiky. Cílem podávání probiotik je prevence dysmikrobie s rizikem osídlení střeva škodlivými (patogenními) kmeny bakterií a má vést k podpoře obnovy zdravé střevní mikroflóry.
Mezi nejvýznamnější úlohy probiotik patří
- udržení zdravé střevní mikroflóry
- prevence ulpívání potenciálně patogenních bakterií
- podpora imunitních funkcí
- potlačení růstu hnilobných mikroorganismů a bakterií
- snížení hladiny krevního cholesterolu
- zlepšení průběhu laktózové intolerance
- prevence nádorového bujení
- prevence cestovatelského průjmu
- prevence chronických infekcí močových cest
- léčba rotavirových průjmů a syndromu dráždivého tračníku
- zmírnění potíží při idiopatických střevních zánětech
- snížení vzniku alergií u dětí
6. Prebiotika a synbiotika
Prebiotika jsou
nestravitelné složky potravy, které podporují aktivitu a růst prospěšných bakterií ve střevech (podporují přirozený střevní mikrobiom), čímž prospívají zdraví konzumenta. Prebiotika nejsou štěpeny ani absorbovány v zažívacím traktu člověka, ale přechází v takřka nezměněné podobě do tlustého střeva, kde jsou k dispozici jako energetické substráty pro zde přítomné bakterie (střevní mikroflóru). Jedním z příkladů prebiotik může být rozpustná vláknina. Jako
synbiotikum označujeme směs probiotik a prebiotik. Tato kombinace přispívá k prodloužení přežití probiotika, pro které je prebiotikum substrátem vhodným k
fermentaci.
7. Glukany
V oblasti imunity se posledních 30 let intenzivně studují glukany,
fyziologicky aktivní látky s řadou biologických účinků, které pochází z buněčných stěn různých hub (např. hlívy ústřičné), kvasinek a mořských
řas. Tyto látky jsou schopny podporovat obranné (imunitní) funkce organismu, a bývají tak označovány jako tzv. imunomodulátory.
Konzumace různých hub, jako je shiitake, maitake a reishi má dlouhou tradici v asijské medicíně a má široké využití v léčbě i prevenci řady onemocnění. Všechny tyto
houby společně s Acai najdete v našem
mixu na podporu imunity. Glukany aktivují imunitní buňky zodpovědné za pohlcování cizorodých a škodlivých látek v těle (virů, bakterií, parazitů). Tímto mechanismem stimulují vrozenou i získanou imunitní odpověď(2) a přispívají k lepší obranyschopnosti. Působí tak jak v prevenci nachlazení, tak proti chřipce a při různých zánětech. Glukany jsou silné antioxidanty, které brání vzniku volných radikálů v těle, rovněž se podařily prokázat účinky jejich podávání v prevenci infekčních a nádorových onemocnění. Nově se objevuje stále více poznatků i o příznivých účincích glukanů na hladinu krevního
cholesterolu, vysoký krevní tlak, onemocnění diabetes mellitus, artritidu a alergická onemocnění.
8. Rybí tuk
Zdravý jako rybička! Toto přirovnání má něco do sebe a účinky rybího tuku na náš organismus znaly už i naše babičky. Rybí tuk obsahuje širokou škálu látek prospěšných pro celý lidský organismus. Rybí olej je přirozeným zdrojem vitaminu D, který ve spolupráci s dalšími látkami přispívá k optimální funkci
imunitního systému. Kromě vitaminu D je pro imunitu důležitý také vitamin A, který je přirozenou součástí rybího oleje. V neposlední řadě je rybí tuk bohatý na prospěšné
omega-3 mastné kyseliny DHA (dokosahexaenová kyselina) a EPA (eikosapentaenová kyselina). Tyto mastné kyseliny jsou pro lidské tělo esenciální, což znamená, že si neumí člověk sám vytvořit a je zapotřebí je získávat stravou nebo pomocí doplňků stravy. EPA a DHA prospívají především funkci srdce,
mozku a působí proti různým zánětům. Pokud nemáte rádi rybí olej, nezoufejte, dnešní sortiment nabízí různé kapsle
omega 3 z tučných ryb, u kterých neucítíte pach z ryb ani vzdáleně.
9. Jak posílit imunitu u dětí
To, jakou si vybuduje dítě imunitu v prvním roce života, může ovlivnit jeho zdraví po celý jeho život. V prvních letech života dochází k velmi intenzivnímu „výcviku”
imunitního systému, který má za následek vývoj imunologické paměti. Přirozeně se nezralost
imunitního systému v prvních letech života projevuje vyšším výskytem respiračních onemocnění. Dochází k tomu v rámci normálního vývoje
imunitního systému a není důvod tento stav vyhodnocovat hned jako vážnou poruchu
imunitního systému a nasazovat imunostimulační léčbu. Vhodnějším přístupem je
poskytnou organismu dostatek času na zotavení, dodávat tělu potřebné živiny z pestré stravy a tekutiny, přirozené zdroje vitamínů a minerálních látek. Nemocné děti se léčí v klidu svého domova, ne ve školce či škole. Pokud však dochází k infekčním epizodám častěji a průběh onemocnění je závažný nebo jsou příznaky netypické, je v takových případech na místě speciální vyšetření u imunologa, protože může jít o poruchy
imunitního systému.
Tipy pro zvýšení imunity u dětí
- Zdravý jídelníček - Správně sestavený a pestrý jídelníček by měl být v rámci budování obranyschopnosti naprostým základem. Pokud chybí ve stravě dlouhodobě některé minerální látky či vitamíny, výrazně se snižuje schopnost imunitního systému, a naopak se zvyšuje náchylnost k infekcím. Dbejte na pravidelný přísun ovoce, zeleniny a neslazených mléčných výrobků. V případě, že je vaše dítě vybíravé a vyhýbá se zelenině i ovoci obloukem, pak vám nezbude nic jiného než nezbytné vitamíny a minerální látky doplnit pomocí doplňků stravy. Hledejte však takové doplňky a multivitamínové přípravky, které jsou určeny přímo dětem. Jídelníček by měl obsahovat všechny živiny - bílkoviny, sacharidy i tuky. Bílkoviny jsou nezbytnou stavební jednotkou v období růstu a vývoje dítěte. Nalezneme je v mase, mléce, vejcích a luštěninách. Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie a některé zdroje také poskytují vlákninu (ovoce, zelenina, luštěniny, obiloviny). Tuky jsou zásobním zdrojem energie a umožňují vstřebávání některých vitamínů.
- Otužování - Otužování dětí přispívá ke zvýšení imunity, vystavování chladu však musí být postupné.
- Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu - Pobyt na čerstvém vzduchu a aktivity venku zvyšují odolnost dětí. Nezapomínejte však na správné oblečení (oblékejte je přiměřeně - tedy ani moc, ani málo). Děti by měly být venku alespoň 2 hodiny denně (dle počasí). Pokud bude dítě pouze ve vnitřním prostředí domu, bude choulostivější a pravděpodobně i častěji nemocné.
- Správný pitný režim - Během dne by děti neměly zapomínat na dodržování dostatečného pitného režimu. Vhodná je voda, neslazený čaj nebo v případě zvýšené fyzické zátěže i v přiměřené míře ředěná nedoslazovaná ovocná či zeleninová šťáva.
- Dostatek spánku - Spánek patří mezi stěžejní faktory ovlivňující imunitu dětí, protože umožňuje zachování energie a obnovu tkání napadených patogenními organismy (viry nebo bakteriemi). V dětském věku je potřeba spánku o něco vyšší než v dospělosti. Dospělým stačí spát zhruba 8 hodin denně, zatímco předškoláci a mladší děti by měli spát denně alespoň 9-10 hodin. Potřeba spánku u batolat je ještě vyšší, ta by měla spát až 13 hodin denně a batolata 16-20 hodin denně. Není to ovšem jen o počtu naspaných hodin, důležitá je také kvalita spánku.
- Hygiena - Naučit děti hlavním hygienickým zásadám je základ. S učením hygienických pravidel by se mělo začít co nejdříve, aby si je dítě co nejrychleji a nejlépe osvojilo. Naprostým minimem by mělo být umývání rukou před jídlem, po jídle i po návratu domů. Podle Světové zdravotnické organizace se až 80 % všech infekcí přenáší právě špinavýma rukama. Za špinavýma rukama se však ukrývají kromě chřipkových onemocnění i patogeny odpovědné za nepříjemné trávicí potíže, proto dbejte na tyto zásady hygieny. Mezi další hygienické zásady považujeme i pravidelné větrání místností, kýchání do kapesníku a utírání nosu.
- Pozor na přehnanou čistotu - Přehnaná čistota a dezinfekce všech předmětů, se kterými dítě přichází do styku vytváří podmínky pro málo odolný imunitní systém.
- Kojení - Pokud máte miminko, nejlepším způsobem k posilování obranyschopnosti organismu, je kojení. Mateřské mléko obsahuje kromě živin také protilátky a další imunitní složky, které chrání vaše děťátko. Pokud kojení není možné, je nutné vybrat takové kojenecké mléko, které mateřské mléko co nejlépe nahradí.
Související produkty
Související témata
Použité zdroje
- Bencko, V. et al., 2016. Imunomodulační účinky beta-glukanů. Hygiena. 61, 167-171.
- Bergendiova, K. et al., 2011. Pleuran (β-glucan from Pleurototus ostreatus) supplementation, cellular immune response and respirátory tractinfections in athletes. European Journal of Applied Physiology. 111, 2033-2040.
- Boženský, J. Možnosti ovlivnění imunity u dětí z pohledu pediatra, 2017. Pediatrie pro praxi. 18(4), 226-230.
- Kocmanová, I. et al., 2008. Laboratorní stanovení 1,3-β-D-glukanu a jeho využití v diagnostice invazivních mykóz. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství. 14, 88-92.
- Kogan, G., 2000. (1-3,1-6)-β-D-glucans of yeast and fungi and theuir biological aktivity. In: Studies in Natural Products Chemisry, Vol. 23., Ed. Atta-ur-Rahman, Elsevier, Amsterdam, 107-117.
- Krejsek, J. et al., 2007. Nutrice, probiotika a imunitní systém nutrice, přirozená slizniční mikroflóra a individuální imunitní reaktivita. Pediatria pre praxi. 3, 126-128.
- Krejsek, J., 2016. Imunologie člověka. 1. vydání. Hradec Králové: Garamon. 469 s.
- Lehne, G. et al., 2005. Oral administration of a new soluble bran-ched β-1,3-D-glucan is well tolerated and can lead to increased salivary concentrations of immunoglobulin A in healthy-voluteers. Clinical and Experimental Immunology. 143, 65-69.
- Nouza, M. a K. Nouza, 2011. Zimní období a naše imunita. Medicína pro praxi. 8(2): 46-49
- Ramberg, J.E., et al., 2010. Immunomodulatory dietary polysaccharides: a systematic review of the literature. Nutrition Journal. 9, 1-22.
- Schultz, M. et al., 2004. Administration of oral probiotic bacteria to pregnant women causes temporary infantile colonization. . 38(3), 293-297.
- Solař, S., 2010. Prebiotika a probiotika v klinické praxi. Medicína pro praxi. 7(1), 14-1.
- Šíma, P. et al., 2015. Betaglukany-imunomodulační látky v prevenci a podpůrné léčbě. Praktický lékař. 95, 244-248..
- Walingo, K. M., 2005. Role of vitamin C (ascorbic acid) on human health – a review. AJFAND. 5(1), 1-13.