Naši předkové používali byliny a přírodní produkty prakticky každodenně. Ať již jako součást stravy tj. koření, pro osvěžení tj. čaje a náhražkové kávy, ale i k léčbě neduhů vlastních i svých domácích zvířat. Vycházeli při tom ze staletých zkušeností předávaných převážně ústní tradicí a jejich odborným „lékárníkem“ byla místní baba kořenářka. Věděla, co použít na bolest hlavy, co na vysoký tlak, krvácivá zranění i popáleniny. Míchání směsí a dávkování bylo dáno zkušeností té které bylinkářky.
Moderní doba je však zvídavá a analytická. Zkoumáme, z čeho se byliny skládají, kolik a jakých látek obsahují a které z nich a v jakém množství jsou nám vlastně prospěné.
Už nestačí letitá zkušenost – chceme to vědět přesně!
Laboratorních metod k určování chemického složení rostlin a jejich jednotlivých částí je mnoho. Jsou to jak metody kvalitativní tj. co daný vzorek obsahuje, tak i metody kvantitativní tj. kolik té, které látky ve vzorku je.
Jednou z nejpřesnějších metod je již cca padesát let metoda HPLC.
Pod touto zkratkou se skrývá jedna ze separačních chromatografických metod - konkrétně vysokotlaká kapalinová chromatografie. Tato metoda se používá ke stanovení zastoupení určitých látek a jejich koncentrace ve směsích/ vzorku – typicky roztoku. Celý analytický proces probíhá na základě složité interakce stacionární a mobilní fáze v chromatografickém přístroji (za přísně daných podmínek) a jeho výsledkem je grafické znázornění tzv. chromatogram tj. záznam toho, ve které fázi analyzačního procesu se – a v jakém množství – projevila ta která substance. Srovnáním s kalibrační křivkou pak dostáváme přesný výsledek složení vzorku. Dnešní možnosti výpočetní techniky však umožňují i ještě daleko přesnější a citlivější zpracování chromatogramu. Umožňují např. rozlišit i dvě – na záznamu se překrývající - složky a přesně je určit.
Metodou HPLC lze stanovit přítomnost a množství širokého spektra organických i anorganických látek - kyselin, vitamínů, bílkovin, cukrů, toxinů, alkaloidů i jejich různých metabolitů.
Další metodou – méně nákladnou, přístrojově jednodušší a tedy dostupnější - je UV spektrofotometrická metoda. Jde o metodu, která využívá interakce elektromagnetického záření s hmotou. Při této metodě dochází k průchodu světelného záření o předem dané vlnové délce (v rozmezí viditelného světla až po oblast ultrafialového záření) vzorkem umístěným v kyvetě (nádoba přesných parametrů pro to které měření) a souběhem jevů tj. absorpce, odrazu, lomu a rozptylu záření dochází k tzv. absorbanci, která je přímo úměrná koncentraci látky v roztoku (Lambert- Beerův zákon).
Tato metoda je využívána zejména k určování koncentrace tj. množství organických látek. Nevýhodou této metody je však to, že nedokáže analyzovat složitější směsi látek.
Chemické analýzy mají při poznávání přírody a jejího vlivu na naše zdraví důležitou úlohu.
Zkoumáním bylin a exotických rostlinných produktů a jejich účinků na lidský organismus, získáváme mnoho poznatků, jejichž využitelnost v praxi je i nadějí na zkvalitnění našeho každodenního života.
Moderní „babou kořenářkou“ se stávají specializované obchody s výběrem kvalitních bylinných přípravků a směsí, jejichž složení má oporu v laboratořích vědců.