Alkaloidy

Alkaloidy představují skupinu zásaditých organických sloučenin. Paří sem dusíkaté látky, obsahující dusík. Tyto látky vytvářejí v malém množství při metabolismu aminokyselin. Alkaloidy se vyskytují v lidském organismu, dále v těle některých živočichů, rostlin a hub. V lidském těle se vyskytuje jako zásaditá sůl karboxylových kyselin. Alkaloidy mají ve své struktuře většinou heterocyklickou sloučeninu.

 

Většina alkaloidů je bezbarvých, bez zápachu a jsou to látky pevné. Při vyšší teplotě a obyčejném tlaku se rozkládají. Velmi malé množství alkaloidů jsou v tekutém stavu.  Patří sem především nikotin, spartein a koniin. Tyto látky se vyznačují specifickým zápachem a je možné je destilovat.

 

Přirozené alkaloidy jsou opticky aktivní, některé se snadno rozpouštějí v alkoholu, chloromormu a etheru. Soli alkaloidů se rozpouštějí ve vodě velmi snadno, podobně v alkoholu, naproti tomu jsou obtížně rozpustné v organických rozpouštědlech, jež se s vodou nemísí.

V organismech plní alkaloidy funkci ochrannou. Jejich chuť je hořká. Vynikají silnou toxicitou. Některé účinky mohou vést až k smrti. Velmi silný jed je Kurare. Alkaloidy jsou přirozenou ochranou před býložravci. Některé alkaloidy jsou silně návykové, ne však zcela všechny. Určité druhy jsou využívány pro své léčivé účinky v přírodní medicíně i v lékařství.

Alkaloidy fungují různě. Ve většině případů jsou ale podobné biogenním aminům, tzn. neurotransmiterům. Podle funkce je lze dělit, a to do mnoha různých kategorií. Známe např. euforika, hypnotika, analgetika, anestetika nebo psychedelika - zvané rovněž jako halucinogeny či enteogeny. Kategorií je však mnohem více.

Do neheterocyklických alkaloidů patří především amfetaminy. Do této skupiny řadíme především mezkalin, jenž se např. vyskytuje v kaktusech peyote, vyskytujících se v Mexiku a v San Pedru v Jižní Americe. Mezkalin má silné halucinogenní účinky. Dále sem patří methylamfetamin neboli pervitin, který odstraňuje únavu a výrazně zvyšuje aktivitu. Alkaloid  MDMA neboli extáze, je známý jako taneční droga a také sem patří efedrin, využívající se v lékařství svým tišícím účinkem proti kašli a astmatu.

Heterocyklické alkaloidy jsou rozsáhlejší skupinou alkaloidů. Dělí se podle obsažených heterocyklických sloučenin. Mezi hlavní alkaloidy sem patří pyridinové alkaloidy, mezi které spadá např. nikotin, obsahující listy tabáku. Nikotin je velmi toxická látka, navozující stimulační a uvolňující účinky. Tropanové alkaloidy obsahují například atropin, který nalezneme blínu, rulíku zlomocném, mandragoře, kokainu a dalších rostlin lilkovitých.

 

Chinolinové alkaloidy obsahují především makovice. Z látky se získává opium pro výrobu morfinu. Čtvrtá skupina se jmenuje jako indolové alkaloidy, které jsou často přítomny v houbách. Látka z nich se nazývá LSD. Do této skupiny alkaloidů patří i houby obsahující psilocybin. Od indolu jsou odvozeny i tryptaminy, zejména legendární psychedelikum DMT.

 

Purinové alkaloidy jsou známé díky kofeinu. Chininový alkaloid obsahuje chinin. Piperedionové alkaloidy obsahují piperidin a poslední významnou kategorií jsou steroidní alkaloidy, obsahující solandin. K těmto alkaloidům nicméně patří rovněž účinný jed batrachotoxin, který se vyskytuje v tělech žab z čeledi Dendrobatidae, brouků čeledi Melyridae, ale i ptáků, a to rodu Pitohui a Ifrita kowaldi.

Piperin - působí jako stimulant nervové soustavy. Působí antimikrobně, je insekticidní, antipyretický, dráždivý a mutagenní.  

Chinin - je zcela nevhodný pro těhotné ženy a děti, protože inhibuje významné enzymy.

Kofein - působí na organismus stimulačně na nervovou soustavu, avšak pouze v dávkách do 3 mg/kg tělesné hmotnosti. Působí močopudně. Vyšší dávky mají teratogenní a neuroendokrinní účinky. 

Glykoalkaloidy - způsobují zvracení, žaludeční křeče, bolesti hlavy a také mají teratogenní účinky.

Alkaloidy jsou velmi členitou skupinou. Jsou rozdílné v biologických účincích i svými vlastnostmi. Dnes známe více než 10 000 alkaloidů. Alkaloid je často vnímán jako jedovatá látka. Biologický účinek se ovšem velmi často liší a závisí také na dávce a délce jeho příjmu. V nízkých dávkách působí často jako léčiv

o nebo stimulant nervové soustavy. V opačném případě - při dlouhém či nadměrném užívání, je organismem vnímán jako prudký jed.