Kořen

Kořen je vegetativní, podzemní, bezlistý orgán, který neobsahuje chlorofyl.

Funkce kořenu

• Příjem vody a živin
• Ukotvení rostliny v půdě
• Zásobní
• Vegetativní rozmnožování

Kořínek je základem hlavního primárního kořene, hlavní kořen je buď nahrazen kořeny náhradními, nebo roste dál a větví se.

Stavba kořene

Podélná pásma

• Větvení - plně vyvinutá trvalá pletiva
• Absorpční - kořenové vlášení - absorbce vody
• Prodlužovací  - vznik primárního dřeva a lýka
• Vzrostný vrchol s čepičkou – intenzivní dělení buněk.
  • Čepička chrání vzrostný vrchol, z parenchymatických buněk, primární dělivé pletivo.
  • Vnější buňky čepičky slizovatí tvoří kořenový maz – lepší průnik kořene do půdy
  • Kolumela je ve středu čepičky, obsahuje zrnka přesýpavého škrobu = polohová orientace kořene.

Příčná

• Pokožka (rhizodermis) – jednovrstevná bez kutikuly a průduchů, rhiziny.
• Primární kůra (cortex) – pod pokožkou, vrstvy parenchymatických buněk
  • Exodermis probíhá korkovatění buněk
  • Mezodermis obsahuje mléčnice, pryskyřičné kanálky, interceluláry
  • Endodermis – ztlustlé buňky
• Pericykl = vnější vrstva středního válce, základ postranních kořenů, uvnitř je cévní svazek

Kořeny dělíme podle jejich vzhledu na několik typů:

• niťovitý = dlouhý a tenký kořen (prvosenka jarní)
• válcovitý = stejně silný po celé délce,  připomíná válec (lékořice lysá)
• vřetenovitý = protáhlý kořen zužující se na spodní části (mrkev obecná)
• řepovitý = krátký, silný a oválný , zužuje se ve spodní části (cukrová řepa)
• svazčitý = více tenkých kořínků tvořící svazek (orsej jarní)
• hlíza = tlustý zduřelý a mnohočetný (ředkev setá, brambor obecný)

Soubor kořenů je kořenová soustava.

Kořeny se především využívají jako koření, kořenová zelenina, potravinářský průmysl, léčiva a krmivo.