Měď
Měď je důležitým stopovým prvkem pro lidský organismus. Patří mezi úzkou skupinu kovových prvků, nepostradatelné pro správnou funkci našeho těla. Najdeme ji ve více než 15 bílkovinách lidského organismu a je nepostradatelnou součástí metabolických procesů.
Měď a její účinky v lidském těle
Nejznámější funkce mědi v lidském organismu je funkce ve struktuře metaloenzymů s antioxidační funkcí. Tyto enzymy obsahují ve své molekule atom kovu. V konkrétních případech je obsažena v enzymu superoxiddismutázu, zabezpečující přeměnu reaktivního kyslíkového volného radikálu na méně reaktivní peroxid vodíku, který je následně rozložen dalším enzymem (katalázou).
Měď se podílí na metabolismu železa a biosyntéze ceruloplasminu. (ceruloplasmin je bílkovina tvořena v játrech. Na své molekule váže šest atomů mědi, jedná se tedy o transportér mědi v lidském těle a ovlivňuje přeměnu z dvojmocného železa trojmocné) Obsažena je také v enzymech, nezbytných pro správnou tvorbu kolagenu, obsaženého v kůži, šlachách, chrupavkách, kostech apod.
Měď pomáhá chránit tkáně organismu před poškozením. Nedostatek mědi způsobuje chudokrevnost. Pomáhá také při tvorbě elastinu a kolagenu, je základní bílkovinou kostí i kůže. Podporuje celkovou činnost nervového systému, ovlivňuje hladinu cholesterolu a působí proti vzniku osteoporózy. Podporuje imunitní systém i metabolismus cukrů. Měď je provázána napříč lidským organismem, a pokud je jí málo, projeví se různými zdravotními problémy. Měď také přispívá ke vstřebávání železa, i na roznášení kyslíku po těle. Je to důležitý prvek pro sportovce.
Přirozenou cestou přijímáme měď do těla potravinami, ve kterých je poměrně hojně obsažena. Přítomnost mědi je také jednou ze základních podmínek pro správný vývoj plodu v děloze. Má přímý vliv na formování mozku a nervového systému miminka. (podílí se na produkci myelinu, obalující nervová vlákna a buňky. Ve velké míře se podepisuje na přenosu informací mezi nervovými buňkami) Plod získává měď z organismu matky.
Obsah mědi v lidském těle
Dospělý člověk má ve svém těle asi 100 mg mědi. Pro zachování správných funkcí jednotlivých buněk je nutný její pravidelný přísun. Tělo přijímá měď v játrech. Krví je pak transportována do celého organismu, kde jí je využito 25 - 60%. Zbytek se vyloučí přirozenou cestou.
Každodenní přísun u dospělého jedince by se měl podle většiny organizací pohybovat kolem 1 - 2 miligramů denně. Dávky dosahující hranice 0,1 gramu nejsou pro člověka toxické. U dětí se doporučená denní dávka mědi pohybuje 0,5 - 1 mg, v závislosti na věku a váze.
Nedostatek mědi se projevuje
- frakturami kostí – zlomeniny
- narušením cévní stěny, což může vést až k rupturám – roztržení – cév
- aneurysmatem– ohraničené rozšíření tepny, způsobené strukturálními změnami v její stěně.
- hypochromní anémií – chudokrevnost charakterizovaná sníženým obsahem hemoglobinu v erytrocytech – červených krvinkách
- leukocytopénií – snížený obsah bílých krvinek v periferní krvi
Měď a její pozitivní vliv na lidské zdraví
- posiluje imunitní systém
- přispívá k rozvoji mozku
- ovlivňuje fungování nervového systému
- pomáhá v prevenci kardiovaskulárních chorob
- zpevňuje krevní cévy
- udržuje plodnost
- podporuje krevní srážlivost
- udržuje zdravé vlasy a kůži
- zpevňuje kosti, šlachy a nervy
- udržuje správnou pigmentaci tkání ve vlasech a v očích
- je důležitá pro správný růst dětí
- posiluje kosti - ovlivňuje tvorbu kostní hmoty
- ovlivňuje metabolismus sacharidů
Nedostatek mědi v lidském organismu
Často se u jedinců při nedostatku mědi projevuje anémie a chudokrevnost, která může být mylně spojena s nedostatkem železa. Nedostatečný příjem mědi se může projevit zpomalením duševního vývoje, sníženou obranyschopností organismu, zhoršením metabolismu cukrů, vypadáváním vlasů a ztrátou kvality kostí.
Nadbytek mědi v lidském organismu
Velké množství mědi v lidském organismu se vyskytuje zcela zřídka. U zdravých osob je vyšší dávka považována za více než 250 mg požití mědi najednou. Vyšší hranice je pro člověka toxická a při předávkování mědí může dojít k úmrtí. K předávkování mědi nemůže dojít vlivem konzumace běžné stravy.
Co je Wilsonova choroba
Existuje vzácná genetická porucha - Wilsonova choroba. U ní tělo nedokáže měď správně zpracovat, tím pádem není schopno zbavit se přebytečné mědi z krve a ukládá ji ve tkáních mozku, jater a dalších orgánů, kde je koncentrace mědi tak vysoká, že dochází k nevratnému poškození postižených orgánů. Pacienti s touto diagnózou mohou trpět demencí, třesem a křečemi.
Potraviny bohaté na měď
Lidský organismus získává měď pestrou stravou. Přesto však mnoho lidí trpí mírným nedostatkem tohoto stopového prvku. Měď lze doplnit potravinovými doplňky ve formě pikolinátu měďnatého, citrátu nebo asparátu. Doplňky stravy se doporučují konzumovat v pravidelnou dobu po jídle, aby nedošlo k podráždění žaludku.
Pro zvýšený přísun mědi zařaďte do svého jídelníčku: obilné klíčky, žitnou mouku, neloupanou rýži, ořechy, ostružiny, jahody, maliny, švestky, hrozny, houby, brambory, mrkev, korýše, měkkýše, játra.
U většiny jedinců se nedostatek mědi neobjevuje. Suplementace mědi se doporučuje jen zřídka.