Silice

Silice jsou éterické neboli esenciální látky, obsažené ve všech rostlinách. Patří mezi rozmanitou skupinu látek, ve vodě velmi špatně rozpustných. Silice jsou rozdělené na lipofilní a prchavé. Ve většině případů jde o látky voňavé, mohou být však též bez vůně. Silice jsou obsaženy v bylinkách, léčivých rostlinách nebo ve stromech. Patří k významným léčivům.

 

Silice jsou nejčastěji bezbarvé. Během uskladnění dochází k oxidaci a mohou ztmavnout. Některé silice jsou však zbarvené přirozeně. Například silice hřebíčková má typicky žlutou barvu. Modravou barvu mají silice bohaté na azuleny, které jsou obsaženy v heřmánku. Získávají se poměrně náročnou výrobou - destilací. Patří k nejsilnějším komponentům, které lze z léčivých rostlin získat. Nejčastěji jsou v silici obsaženy terpeny.

Silice jsou většinou kapalné. Výjimky tvoří silice, které částečně tuhnou. To umí například silice růžová nebo silice anýzová. Jejich hmotnost je lehčí jak voda. Pokud však obsahují více aromatických sloučenin, jako silice hvozdíková a skořicová, jsou těžší.

Silice jsou získávány z drog a stromů, jako jsou:

květy - obsahující například silice levandulovou nebo růžovou

plody - obsahující silice citronovou, pomerančovou nebo kmínovou

kůra a dřevo - obsahující silice skořicovou nebo terpentýnovou

Silice lze získat pomocí destilace s vodní parou. Rozdrobená bylinka se v destilační nádobě přelije vodou a do této směsi se vhání vodní pára. Takto vlhká směs se umístí přímo na rošt nebo do drátěného koše a přehání se přes něj vodní pára.

 

Další varianta je přelití bylinky vodou, která se následně vaří přímo. Nejedná se však o nejšetrnější způsob získávání silic. Při teplotě varu vody může dojít k chemickým změnám silice a spolu s vodní parou unikají také vzácné prchavé látky.

 

Páry se vhánějí do chladiče, kde kondenzují. Kondenzát se zachycuje a odděluje silice od vodní vrstvy. Silice tvoří vrchní vrstvu na vodě. (neboť jsou lehčí jak voda) Některé silice se však nedají bez rozkladu destilovat.

Pokud jsou v bylince obsaženy silice ve velkém množství, zvláště v povrchových částech bylinky nebo v oplodí, získávají se nejčastěji lisováním. Takto se lisují silice zejména z citrusových plodů. Vylisovaná tekutina není čistou silicí, protože obsahuje kromě léčivých látek také vodu a jiné rozličné látky, například pektiny. Silice získané lisováním nejsou tedy 100% čisté, vytváří takzvanou obtížně rozdělitelnou emulzi.

Silice se používají v kosmetice, parfumerii, lékařství i pro technické účely. Silice jsou nejúčinnější v čistě přírodním stavu, bez použití jakýchkoliv přísad, olejů, lihu, glycerinu nebo parfému. Kvalitní silice jsou bohaté na své léčivé účinky, které lze užívat buď vnitřně, nebo zevně. Čisté silice podléhají kvalitě EPAM. Tyto silice prochází přísnými laboratorními testy, státem akreditovanou laboratoří.

Silice obsahují alkoholy, ketony, estery, aldehydy, monoterpenické uhlovodíky, seskviterpeny nebo ketony. Obsahovat mohou také fenylpropanoidy. Charakteristickou vůni jednotlivých silic  zpravidla podmiňují terpenické složky. V jedné droze mohou být přítomny látky z obou kruhů látek.

Silice jsou v rostlinách obsaženy ve velkém množství. V současné době známe přes 3 000 druhů silic. Nejvýznamnějších je kolem 150 druhů. Typické jsou pro nás silice:

Tyto čeledi jsou rozdílné především ve tvorbě a ukládání silic. Hluchavkovité například vytvářejí povrchové žlázky. Miříkovité vytvářejí siličné kanálky a zázvorníkovité a pepřovité tvoří siličné buňky.

Silice se v rostlinách tvoří v protoplasmě sekrečních buněk. Po jejich transportu do vlastních siličných útvarů nedojde k jejich opětovnému vstřebávání.

 

Někdy jsou silice obsaženy v celé rostlině, jako je tomu u jehličnanů. Rostliny obsahující alkaloidy mají silic málo nebo je neobsahují vůbec. Silice mají pro rostliny různé významy. Často jsou využívány k odpuzení predátorů, pro které je aroma silic nepříjemná.

Jak už bylo zmíněno, silice se využívají v kosmetickém, potravinářském, farmaceutickém a krmivářském průmyslu. Při výrobě léčiv se používají kromě silice také siličné drogy nebo jednotlivě izolované složky silic. Příkladem může být například Máta peprná, ze které se izoluje mátová silice a následně pak mentol. Z tymiánu se izoluje tymiánová silice a z ní potom thymol. Silice a izolované látky mají odlišné účinky. Izolovaná složka se používá tehdy, pokud má siličná droga nežádoucí vedlejší účinky, jako je dráždění pokožky, pocit kašle aj. Celá bylina se používá tehdy, pokud jsou kromě silice obsažené také třísloviny či hořčiny, tedy jiné účinné látky.

Přírodní éterické oleje neboli esenciální oleje jsou používány pro své blahodárné účinky pro aromaterapii. Jejich využití je rozmanité. Od uklidňující, přes dezinfekční až po povzbuzující a afrodiziakální.

Toužíte-li po uklidnění, doporučují se silice z levandule, která napomáhá ke kvalitnímu spánku a navozuje příjemný uklidňující pocit pohody. Uvolnění navozují také silice z Ylang- ylang.

Pro povzbuzení a zvýšení hladiny energie, pro zlepšení koncentrace nebo snížení únavy jsou tu silice z grepu. Tyto účinky povzbuzuje rovněž jalovec.

Pro uvolnění horních cest dýchacích pomáhá eukalyptus. Citron je známý svými antibakteriálními a antivirovými vlastnostmi, proto se doporučuje v období chřipek. Pro zmírnění bolestí hlavy a migrén pomáhají silice z růžového dřeva.

Zvýšení chuti na sex, navození romantické atmosféry a jako afrodiziakum se doporučují silice z růže, podporující krevní oběh. Smyslnost okamžiku navodí skořice nebo omamné santalové dřevo.

Možností, jak využít potenciál léčivých silic je mnoho. Stačí esenciální oleje aplikovat na polštář, přimíchat do večerní koupele nebo využít sílu keramických aromalamp, které rozehřívá svíčka.