Co je fosfor
Fosfor je druhým nejčastěji se vyskytujícím minerálem v lidském organismu. Spolu s vápníkem se podílí na správné stavbě a udržování zdravých kostí a zubů. Vedle toho hraje významnou roli při zásobování různých tělesných buněk energií. Lidský organismus potřebuje fosfor z mnoha důvodů. Jedním z nich je například filtrování odpadu.
Tento minerál je hojně zastoupen ve stravě. Zpravidla jeho nedostatkem lidský organismus netrpí. Naopak. Častějším problémem je jeho nadbytek. Onemocnění ledvin nebo konzumace nedostatku vápníku může způsobit nadbytek fosforu v lidském těle.
U dospělého člověka je fosfor v těle obsažen kolem 650 g. Celkem je jeho koncentrace asi v 85% v kostech a zubech. Zbytek fosforu je rozdělen v krvi a ostatních tkáních. Nejvíce je ho pak v ledvinách, srdci, svalech a
mozku.
Fosfor a jeho účinky na lidské zdraví
Fosfor velmi často reaguje s dalšími látkami. Jednou z nejdůležitějších funkcí fosforu je součinnost s vápníkem při tvorbě a uchování dobrého stavu kostí. V kostech je poměr vápníku a fosforu 2:1. V ostatních tkáních je pak poměr fosforu vůči vápníku mnohem vyšší. Také je nedílnou součástí četných sloučenin, jako jsou tuky,
bílkoviny nebo sacharidy. Jeho úkolem je například kontrolovat rovnováhu vápníku a hraje významnou roli v mechanismech působení vitaminu D. Je důležitý pro správnou činnost štítné žlázy, formování krve a kostí a patří mezi nejvýznamnější energetické prvky pro pohlavní orgány, nervy a intelekt.
Fosfor v lidském organismu
Fosfor je v malém množství obsažen v každé tělesné buňce. Ve špatné vyvážené stravě dochází k nepříznivému poměru fosforu a vápníku. Přebytek fosforu může způsobit snížení tohoto minerálu v podobě nerozpustného fosforečnanu vápenatého. Proto by poměr vápníku vůči fosforu neměl být menší než 1:2. Optimální je vyvážený poměr, tedy 1:1.
U dětí by se tento poměr měl blížit k hodnotě 2:1. Pokud je poměr vápníku k fosforu nízký, dochází k řídnutí kostí. To, jak tělo nakládá s fosforem, záleží na činnosti žláz s vnitřní sekrecí.
Například
hormon příštítných tělísek zvyšuje přirozené vylučování fosforu močí. Díky tomu se snižuje hladina anorganických fosforečnanů v krevní plazmě. Pro snížení vylučování fosforu a vápníku močí přispívají steroidové hormony, které díky tomuto účinku mají pozitivní vliv na předcházení řídnutí kostí.
Důležité funkce fosforu v lidském těle
- podporuje rychlejší ředění krve
- má důležitou funkci při udržování acidobazické rovnováhy
- je nejdůležitějším zdrojem energie pro buňku
- podporuje růst tkání
- je prevencí před vznikem zubních kazů
- podporuje správnou funkci ledvin
- je důležitý pro nervovou tkáň a mozek
- slouží k metabolismu proteinů a tuků
- podporuje asimilaci vitaminu B2 a B3
- působí proti hnisavým zánětům
- podporuje správný tep srdce spolu s vápníkem
Účinky fosforu
V lidském organismu existuje jen nepatrné množství buněčných procesů, u kterých by fosfor nefiguroval. V některých případech fosfor chrání buněčnou membránu, tvořící obal buňky. Jinde působí jako druh biologického doprovodu. Fosfor pomáhá při aktivaci vitaminu B2 a B3 a jejich příznivé působení na lidské zdraví.
Bez fosforu by nedocházelo v lidském organismu k přeměně základních živin na energii. Je potřebný pro vytvoření adenosintrifosfátu (ATP), který dodává energii do všech tělesných buněk. Dále přispívá ke koordinaci různých procesů v těle, jako je svalová kontrakce, přenos nervových vzruchů v
mozku do všech tkání v lidském těle a k sekreci hormonů.
Zásobení těla fosforem přispívá ke zvýšení fyzického výkonu a účinnému boji proti
únavě. Fosfor je potřebný k udržování rovnováhy tělesných kyselin a zásad. V krvi je důležitý pro tvorbu nukleových kyselin, tj. základních složek genetické skladby.
Fosfor se používá při léčbě astmatu, demineralizace, intelektuální astenii, tuberkulóze, nedostatečné srdeční činnosti, řídnutí kostí, poruchách štítné žlázy, spasmofilii, nervových chorob, poruše štítné žlázy i svalové
únavě.
Doporučené dávkování fosforu
Fosfor je obsažen v dostatečném množství v potravinách. Užívání fosforu ve formě doplňků stravy není potřeba. Doporučený denní příjem fosforu je u dospělých žen a mužů stejný, přibližně 800 mg denně. U dětí a těhotných žen pak 1,5 - 2 gramy.
Vysoká hladina fosforu v těle
Při stupňování přeměny sacharidů je v lidském těle vyvolán dočasný pokles fosforečnanů v plazmě. Podobný jen se může objevit také při vstřebávání určitého druhu tuků. Při onemocnění cukrovkou se vyskytuje v lidském těle nižší koncentrace organických fosforečnanů v krevní plazmě, převažuje zde vyšší koncentrace neorganických fosforečnanů. Při onemocnění ledvin je zadržení fosforečnanů hlavní příčinou acidózy. Hladina fosforu v plazmě vyvolává snížení hladiny vápníku.
Dále se vysoká hladina fosforu v krvi vyskytuje při hypofunkci příštítných tělísek. U dětí je například metabolismus fosforu spojen s růstovým hormonem. Když mají děti vysokou hladinu fosforečnanu v krvi, může dojít k onemocnění zvané akromegalie - projevuje se přílišným růstem kostí i měkkých částí obličeje, chodidel a rukou. Při dlouhodobém nadbytku fosforu může dojít k potlačení vstřebávání vápníku.
Nedostatek fosforu
Nedostatek fosforu je velmi ojedinělou záležitostí. Pokud však k tomuto stavu dojde, může vést k lomivosti kostí, kažení zubů, tělesné slabosti,
únavě, bolestem a ztuhlosti kloubů, ztrátě chuti k jídlu, zvýšené náchylnosti k infekcím.
V čem je fosfor obsažen
Fosfor je běžně obsažen ve všech potravinách. Vyšší výskyt najdeme například v klíčcích, česneku, celeru, cibuli, póru, mrkvi, oříšcích, mandlích, hroznovém víně, sýrech, vaječných žloutcích, fazolích, játrech, hrachu, pšeničné mouce, mase a v rybách.