Kanabinoidyfenolické látky

Je to více jak 600 milionů let od doby, kdy začal existovat kanabinoidový systém. Stalo se tak ještě dávno před tím, než na zemi přišli dinosauři. Proto jsou všechny živé organismy, včetně člověka, schopny vstřebávat tyto látky obsažené v konopných rostlinách díky receptorům CB1, které se nacházejí v mozku a v nervové soustavě. Za vstřebávání také mohou receptory CB2 obsažené v imunitním systému. Kanabinoidyfenolické látky mají významný vliv na životní funkce, včetně emocí, rozmnožování, příjmu potravy a spánku.

Kanabinoidyfenolické látky byly hojně využívány v Indii. Tady to byl Hérodotos, který popisoval inhalaci konopného kouře kmeny Skytů v "kouřových saunách." Do Evropy se konopí dostalo až ve starověku. V Americe je známé konopí zřejmě díky Španělům. V Mexiku a Karibiku se konopí uchytilo tak rychle, že to vypadá, jak by tam rostlo odpradávna. V Mexiku dostala rostlina přezdívku "marijuana", které se od třicátých let minulého století převzalo u amerických prohibicionistů, protože jim bylo jasné, že „boj proti konopí“ by působil směšně. Zatímco „marihuana“ zněla uším průměrného občana „mexicky“ a proto náležitě exoticky a děsivě. Strategie měla úspěch a název se rozšířil i do Evropy.

Kanabinoidyfenolické látky jsou různorodé chemické sloučeniny. Váží se na kanabinoidní receptory v našem těle. Zde společně tvoří endokanabinoidní systém. Kanabinoidy se dělí na tři základní podskupiny: endokanabinoidy, které si naše tělo přirozeně vytváří samo, fytokanabinoidy tedy látky jako THC, CBD nebo třeba CBG, které nalezneme v rostlinách konopí a syntetické kanabinoidy, které jsou vytvořeny uměle.

Naše tělo je schopné vyrobit si samo kanabinoidní receptory. Poprvé byly tyto látky objeveny v roce 1992. Mezi nejznámější a nejvíce prozkoumané látky ze skupiny endokanabinoidů patří anandamide a 2-AG (2-arachidonoylglycerol). Obě látky působí na kanabinoidní receptory CB1 a CB2, ale výsledky posledních studií ukázaly, že možná i na řadu dalších jako je např. receptor GPR55 (CB3) nebo vaniloidní receptory (TRPV1).

Pak jsou zde látky, takzvané fytokanabinoidy, které můžeme najít v rostlinách konopí. Tyto látky jsou ryze přírodní. Působí na kanabinoidní receptory CB1 a CB2 a tím dokáží ovlivňovat různé funkce našeho těla. Fytokanabinoidy jako THC, CBD nebo CBN jsou v rostlinách konopí tvořeny od samého začátku růstu a vyskytují se nejvíce v pryskyřici, kterou jsou posety květy marihuany.

Poslední skupinou jsou syntetické kanabinoidy, vyrobené uměle. Syntetické THC lze nalézt například v lécích s názvem Marinol nebo Cesamet, které bývají předepisovány k léčbě nevolnosti spojené například s léčbou rakoviny.

Kanabinoidyfenolické látky mohou být podávány hned několika způsoby. Nejčastější je způsob kouření, hned poté následuje orální podání nebo se s nimi můžeme setkat například v kosmetice. Zde je obsažené různé množství účinných látek v závislosti na léčivých účincích krémů a mastí. Kanabinoidyfenolické látky úzce spolupracují s naším hormonálním a neurovegetativním systémem těla, ale může ovlivňovat mnohem více, a to například:

• funkce centrálního nervového systému
• chuť k jídlu
• imunitní funkce
• bolest
• metabolismus a energetická rovnováha
• reakce na stres
• úzkosti a nálada
• plodnost
• těhotenství
• paměť a neurogeneze

Kanabidiol se pojí na oba druhy receptorů v těle. Jako jeden z mála zářivě žlutou barvu a řadí se mezi nejprozkoumanější kanabinoidy s obrovským lékařským potenciálem. Používá se při výrobě léčiv, které obsahují správný poměr CBD ku THC. Tyto dvě látky se navzájem doplňují a posilují svůj léčivý efekt. CBD slaví úspěch hlavně při podpoře léčby zánětů a zánětlivých onemocněních nervového systému. Podle posledních studií bylo zjištěno, že by se mohl používat i při léčbě úzkostí a dalších duševních poruch.

Delta-9-tetrahydrokanabinol známe především pod zkratkou THC a v širokém měřítku je nejznámější a také nejprozkoumanější fytokanabinoid dnešní doby. THC vzniká v rostlinách konopí. Nejvíce způsobuje psychoaktivní účinky, díky kterým je konopí tak známé. Pokud konzumujete konopí kouřením nebo jiným způsobem, THC se dostává do krevního oběhu a váže se na kanabinoidní receptory v celém těle. Tyto receptory ovlivňují hlavně naši paměť, soustředění, potěšení, koordinaci, smyslové vnímání, chuť k jídlu. Při nadměrném užívání THC jsou pozorovány nežádoucí účinky v podobě úzkosti, pálení očí, sucha v ústech, ztráty krátkodobé paměti či zvýšené tepové frekvenci.

Nejvýznamnější složkou v živé rostlině konopí je THCA. Jde o nepsychoaktivní kyselinu, která se postupně přeměňuje na THC po zahřátí na určitou teplotu. THCA spolu s CBDA a CBGA mají protizánětlivé účinky díky schopnosti inhibovat enzymy COX-1 a COX-2. Podle lékařských výzkumů bylo zjištěno, že THCA mohlo mít ještě proti-křečové a antiproliferační schopnosti.

Jednou ze základních složek živé rostliny konopí je CBDA. Kyselina kanabidiolová je chemický prekurzor pro CBD, která z této kyselinné formy vzniká procesem neenzymatické dekarboxylace. Opět vzniká při zahřívání konopí, což způsobí přeměnu CBDA na CBD, a tím se i zvyšuje koncentrace této látky v konečném produktu. Podle výzkumů bylo zjištěno, že kombinace CBDA a CBD by mohla mít daleko silnější antibakteriální účinky než CBD samotné.

CBDV patří také k nepsychoaktivním kanabinoidům. Zatím tyto látky nebyly důkladněji prostudované. Co už ale víme, je fakt, že by mohly mít pozitivní vliv při léčbě epilepsie a při zvládání záchvatů s ní spojených, a to hlavně díky jeho schopnosti působit na receptor TRPV.

CBG je látka, která se tvoří jako jedna z prvních v konopí. Známé je díky svým silným antibakteriálním účinkům. V kombinaci s dalšími kanabinoidy jsou jeho účinky daleko silnější. Podporuje růst kostí, zpomalení nebo i zastavení růstu bakterií, zpomalení růstu rakovinných buněk. V kyselinné formě CBGA je účinný při léčbě zánětů.

CBN má mírné psychoaktivní působení. Vzniká degradací THC při skladování a sušení. Na psychiku působí utlumujícím účinkem.

Tato látka byla podrobena mnoha vědeckým studiím, neboť mu jsou připisovány významné protizánětlivé a antivirové účinky. Přispívá k analgetickým účinkům konopí. CBC v kombinaci s CBD a THC by mohlo pomáhat při léčbě depresí.

THCV je kanabinoid velmi podobný THC. Nenajdeme ho však ve všech odrůdách konopí. Snižuje zvládat záchvaty paniky a úzkosti, potlačuje chuť k jídlu a podporuje růst kostí.

Kanabinoidyfenolické látky fascinují chemiky již dlouhé desítky let. Není proto divu, že první zmínka do proniknutí jejich účinků je zaznamenaná už do konce třicátých let minulého století. Tehdy americký chemik Roger Adams poprvé izoloval CBD a vytvořil řadu analogů. Tehdejší doba bohužel jeho výzkumům nepřála. Pouze několik let zpětně bylo konopí zakázáno. Blížila se válka a Adams byl dokonce neprávem podezřelý z protiamerické činnosti.

Jenže neustálé vylepšování přírodních látek je ideální způsob, jak objevit nové léky. Proto se koncem šedesátých let univerzity i farmaceutické společnosti začínají věnovat kanabinoidyfenolickým látkám znova a naplno.

První byly vytvořeny postupným zjednodušováním a modifikacemi původní molekuly THC. Novější jsou odvozeny od endogenních kanabinoidů.

Syntetický HU-210, kanabinoid odvozený od THC je například hned několikasetkrát silnější. Vyvinuli jej na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě koncem osmdesátých let a spolu s JWH-133 či WIN 55,212-2 vypadal jako nadějný lék. Má tlumící účinky na záněty způsobené amyloidem při Alzheimerově chorobě. Umí chránit nervové buňky před poškozením. HU-331, odvozený pro změnu od CBD, zas stejně jako řada jiných kanabinoidů působí proti rakovině. CP 47,497 byl vyvinut koncem sedmdesátých let v laboratořích koncernu Pfizer. Šlo o pokusnou látku tlumící bolest, protože jde o silného agonistu receptorů CB1.

Knabinoidyfenolické látky používané v lékařství nebo kosmetickém průmyslu obvykle nemají nežádoucí účinky. I tak se ale mohou vyskytnout specifické reakce a je dobré s nimi dopředu počítat. To je jeden z důvodů, proč se při začínání s CBD konopím buď ve formě CBD květů nebo oleje nejdříve doporučuje nejmenší dávka a až později postupně zvyšovat. Po použití se může dostavit únava a útlum, změna chuti k jídlu, průjem a v krajním případě může dojít k metabolismu jater. Knabinoidyfenolické látky se nedoporučují užívat u kojících a těhotných žen.