Kořen

Zpět do slovníku

Kořen je vegetativní, podzemní, bezlistý orgán, který neobsahuje chlorofyl.

Funkce kořenu

  • Příjem vody a živin
  • Ukotvení rostliny v půdě
  • Zásobní
  • Vegetativní rozmnožování

Kořínek je základem hlavního primárního kořene, hlavní kořen je buď nahrazen kořeny náhradními, nebo roste dál a větví se.

Stavba kořene

Podélná pásma

  • Větvení - plně vyvinutá trvalá pletiva
  • Absorpční - kořenové vlášení - absorbce vody
  • Prodlužovací  - vznik primárního dřeva a lýka
  • Vzrostný vrchol s čepičkou – intenzivní dělení buněk.
    • Čepička chrání vzrostný vrchol, z parenchymatických buněk, primární dělivé pletivo.
    • Vnější buňky čepičky slizovatí tvoří kořenový maz – lepší průnik kořene do půdy
    • Kolumela je ve středu čepičky, obsahuje zrnka přesýpavého škrobu = polohová orientace kořene.

Příčná

  • Pokožka (rhizodermis) – jednovrstevná bez kutikuly a průduchů, rhiziny.
  • Primární kůra (cortex) – pod pokožkou, vrstvy parenchymatických buněk
    • Exodermis probíhá korkovatění buněk
    • Mezodermis obsahuje mléčnice, pryskyřičné kanálky, interceluláry
    • Endodermis – ztlustlé buňky
  • Pericykl = vnější vrstva středního válce, základ postranních kořenů, uvnitř je cévní svazek

Kořeny dělíme podle jejich vzhledu na několik typů:

  • niťovitý = dlouhý a tenký kořen (prvosenka jarní)
  • válcovitý = stejně silný po celé délce,  připomíná válec (lékořice lysá)
  • vřetenovitý = protáhlý kořen zužující se na spodní části (mrkev obecná)
  • řepovitý = krátký, silný a  oválný , zužuje se ve spodní části )cukrová řepa)
  • svazčitý =  více tenkých kořínků tvořící svazek (orsej jarní)
  • hlíza = tlustý zduřelý a mnohočetný (ředkev setá, brambor obecný)

Soubor kořenů je kořenová soustava.

Kořeny se především využívají jako koření, kořenová zelenina, potravinářský průmysl, léčiva a krmivo.

Kořen
 
Zpět do slovníku