Minerály jsou nezbytnou součástí stravy
V naší potravě by měl být samozřejmě zastoupen vhodný poměr základních živin –
bílkovin, cukrů a tuků. Důležité jsou však ale i další látky, tzv. mikroživiny. Našemu tělu nedodávají energii samy o sobě, ale jsou zodpovědné za mnoho procesů v našem těle. Mezi ně patří
vitamíny, enzymy a minerální látky.
Nejde však čistě jen o to, v jakém množství je přijímáme, ale je zapotřebí souhry dalších faktorů. Některé látky nepracují, pokud k sobě nemají vhodného parťáka, nebo si naopak jejich působení můžete příjmem určité potraviny výrazně zablokovat. Důležitý je také vzájemný poměr jednotlivých minerálů.
Esenciální látky
Naše tělo nedokáže minerální látky samo vytvořit, a jsme tedy odkázáni na jejich dostatečný přísun potravou. Nejvíce jich najdeme v ovoci a zelenině.
Minerální látky je možné rozdělit podle toho, v jakém množství je naše tělo vyžaduje. Můžeme hovořit o:
- makroelementech (např. vápník, fosfor, hořčík, draslík),
- mikroelementech (např. železo, zinek, jód, měď),
- stopových prvcích (např. křemík, nikl, cín, hliník).
Zajištění celé řady nezbytných funkcí
Minerální látky mají v našem těle velmi pestré využití. Vždy záleží na konkrétní látce. Některé se podílí na tvorbě tkání, jiné jsou podstatné pro dobrý metabolismus, fungování srdce, udržování krevního tlaku nebo roznos kyslíku po těle. Některé minerální látky jsou součástí enzymů nebo jsou nutné k zajištění průběhu nezbytných reakcí v těle. Uplatňují se také v prevenci některých vážných onemocnění.
Vápník
Vápník má v těle mnoho rolí. Je nezbytný pro stavbu kostí, zajišťuje i přenos vzruchů mezi nervovými buňkami, udržuje pravidelnost srdečního rytmu a je zodpovědný za aktivaci některých enzymů. Velmi důležitý je jeho příjem v těhotenství. Najdeme ho především v mléčných výrobcích, luštěninách, kapustě, máku nebo mandlích.
Draslík
Je obsažený téměř v každé buňce našeho těla. Důležitý je zejména jeho poměr vzhledem k množství sodíku v těle, jejich funkce je totiž v mnohém provázaná. Příjem draslíku přispívá ke snižování krevního tlaku, bývá uváděn jako prevence vzniku srdeční arytmie a infarktu myokardu. Napomáhá vylučování toxických látek z těla. Je obsažený v bramborách, luštěninách, ale i v oříškách.
Železo
Tento minerál je důležitý k adekvátnímu navázání kyslíku na hemoglobin, což umožňuje jeho další roznos po těle.
Při nedostatku železa může nastat chudokrevnost. Mezi její nepříjemné příznaky patří bledost, zvýšená
únava a malátnost. Železo si dodáte zejména prostřednictvím masa, luštěnin, listové zeleniny a obilovin.
Zinek
Tvoří nedílnou část mnoha enzymů. Je důležitý pro silný
imunitní systém, pomáhá udržet
zdravé kosti, zrak, vlasy i nehty. Podporuje léčbu různých kožních onemocnění. Přispívá ke správnému metabolismu vitamínu A. V potravě je obsažen v červeném masu, luštěninách, mléku nebo vejcích.
Jód
Lidské tělo ho potřebuje především na
tvorbu hormonů štítné žlázy. Jeho množství ve stravě se odrazí na kvalitě vlasů, nehtů i zubů. Je důležité ohlídat jeho dostatečný příjem v těhotenství, umožní totiž zdravý vývoj
plodu. Ve stravě si jód obvykle dodáme pomocí jodidované soli, mořských
řas a ryb.
Použité zdroje
- UNDERWOOD, Anne. The Nature of Nutriens. Newsweek. 2006, 23. ISSN 0028-9604
- GRIGÁRKOVÁ, Simona. Minerální látky - jejich zdroje a význam pro organismus. Celostní medicína [online]. 2006 [cit. 13.6.2020]. Dostupné z: https://www.celostnimedicina.cz/mineralni-latky-jejich-zdroje-a-vyznam-pro-organismus.htm