Pryskyřice

Pryskyřici, lidově nazývanou rovněž smola nebo smůla, produkuje řada rostlin. Nejvíce se pryskyřice objevuje u jehličnatých stromů, bohatých na uhlovodíky. Tato forma pryskyřice se využívá pro výrobu laků a lepidel. Další forma použití je pak do kadidel nebo pro výrobu parfémů. Kromě přírodních pryskyřic existuje také velké množství syntetických pryskyřic.

Pryskyřice vylučovaná stromy je hmota s velkou viskozitou. Tvořena je celou řadou těkavých látek. Nejvíce obsaženy jsou v pryskyřici terpeny, v nichž se dále rozpouštějí netěkavé složky, díky kterým je pak pryskyřice lepkavá.

Některé druhy pryskyřice mají terpenů menší množství a rozpouštědlem je pak hlavní složka n-heptan. Tato pryskyřice se obvykle objevuje v Jeffreyovy borovici. Heptan z tohoto druhu borovice se získává destilací. Využívá se pro definování nulového bodu stupnice oktanových čísel benzínu.

Pryskyřice ve stromech teče ve dřevní hmotě pryskyřičnými kanálky a chrání stromy při povrchovém poranění kůry a dřeva. Pryskyřice chrání také proti parazitickému hmyzu, jako je kůrovec. Pokud se hmyz dostane pod kůru stromu, začne do tohoto prostoru téct lepkavá míza. Hmyz se v této lepkavé hmotě přilepí a hmota také zalepí vzniklé otvory. Každý zdravý strom je schopný se bránit proti parazitickému hmyzu. Oslabené stromy tyto vlastnosti ztrácejí, protože produkují menší množství této lepkavé látky a kůrovcům a jinému škodlivému hmyzu snáze podléhají.

Pryskyřice vyniká vysokou hořlavostí. Proto se dříve používala pro výrobu pochodní. Tvrdá pryskyřice - kopál se dnes používá pro výrobu laků a lepidel. Měkké pryskyřice s obsahem esenciálních olejů se využívají pro výrobu léčiv a kadidel.

Pryskyřice má tendenci zkamenět. V tomto případě se rozděluje podle podoby a to na kopál - subfosilní nebo jantar - fosilní. Jantar se používá při výrobě šperků. Významnou roli sehrává i v paleontologii a dalších vědních oborech.

Pryskyřice se používá pro léčbu nejrůznějších zdravotních problémů. Jednotlivé léčivé byliny mají pryskyřici bohatou na léčivé účinky. Pryskyřice se používala už ve starověkém Egyptě, kde jim sloužila jako prostředek pro balzamování mumií. Pro léčbu se používala v Indii pro své protizánětlivé, analgetické a zklidňující účinky.

Ajurvéda - Indická tradiční medicína, používá pryskyřici pro léčbu bolavých kloubů, při horečce, úplavici, bolesti v krku nebo při obtížích s dýcháním. Léčí se jí také potíže s játry.

Pryskyřice se odebírá z mladých zdravých stromů. Následně se nechá ztvrdnout a pak se dále zpracovává ve farmaceutickém průmyslu, v lékařství i v lidovém léčitelství. Používá se také do výživových doplňků, nápojů i kosmetických produktů. Zvláště ceněná je pryskyřice ze stromu Boswellia serrata, která je bohatá na kyselinu boswellovou a terpeny, podporující léčbu pohybového aparátu. Kyselina boswellová působí jako nesteroidní antirevmatikum, neředící krev.

Pryskyřice s obsahem boswellové kyseliny se používá při léčbě rakoviny, působí na autoimunitní onemocnění, zvyšuje hustotu svalové hmoty, preventivně působí proti migréně a bolestem hlavy a podporuje krásný vzhled pokožky.

Pryskyřice s obsahem boswellové kyseliny může s dalšími obsahovými látkami zastavit produkci protizánětlivých látek zvaných leukotrieny cestou blokace enzymu 5 lipooxigenázy při endogenní syntéze kyseliny arachidonové.

V potravinářství se používá pouze silice pro výrobu alkoholických a nealkoholických nápojů. Dále se používá pro výrobu mléčných výrobků, do cukrovinek, pečiva a do želírovacích přípravků.

Šalvěj lékařská je polokeř s typickou aromatickou vůní. Pro léčivé účinky se používají čerstvé i sušené listy a květy. Pro zevní použití se šalvěj používá jako dezinfekce při poranění pokožky, zánětech nebo jako kloktadlo při bolestech v krku a angíně. Je známá svými silnými antibakteriálními a antiseptickými účinky. Používá se v kosmetice při výrobě koupelových solí, pěn a zubních past.

Listy a nať obsahují řadu účinných látek. Významné jsou silice typu thujon, salviol, cineol, bornyl, kafr, dále jsou to pak flavonoidy, třísloviny, hořčiny, saponiny, estrogenní hormony, vitamíny skupiny B, vitamín P, amid kyseliny nikotinové, oxy terpenové kyseliny, minerální a hormonálně účinné látky důležité pryskyřice.

Kakost smrdutý je proslulý svou nepříjemnou vůní, přesto se používá při léčbě různých chorob. Pomáhá při trávení, účinkuje při střevních potížích, léčí průjmy nebo záněty trávicích orgánů. Umí zastavit krvácení. Kakost se používá vnitřně i pro vnější aplikaci. Osvědčené jsou kakostové masti a obklady pro léčbu kožních potíží. Čaje a odvary se používají v kombinaci s dalšími bylinkami a jsou účinné svými močopudnými účinky. Uplatnění nachází při bolestech močového měchýře a používá se při močových kamenech.

Kakost smrdutý je bohatý na hořčiny, silice, třísloviny, organické kyseliny, vápník, vitamin C, vitaminy skupiny B a pryskyřice.