Gastrointestinální (GIT) poruchy je zastřešující pojem pro veškerá onemocnění nebo vady spojené s trávicí soustavou od dutiny ústní přes jícen, žaludek, střeva a související orgány podporující trávení. Potíže s dutinou ústní a cukrovkou budou popsány v jiných článcích.
Pálení žaludku a porucha kyselosti
Pálení žáhy je obvyklá potíž, která se běžně, denně vyskytuje u zhruba 10 % populace, a alespoň 1x měsíčně se objevuje zhruba u poloviny lidí. Běžně se vyskytuje u těhotných nebo u pacientů s hormonálními změnami. Často bývá pálení žáhy způsobené dlouhodobým stresem, nezdravou stravou, špatnými návyky a hektickým způsobem života. Pálení žáhy, neboli reflux, je pocit pálení a bolesti za hrudní kostí nebo až v krku, zapříčiněné zpětným pohybem kyselého žaludečního obsahu do jícnu. Průběžnými projevy pálení žáhy mohou být říhání, problémy s polykáním, zvracením nebo bolesti břicha.
Nekontrolované nebo špatně léčené pálení žáhy může skončit komplikacemi nezávažnými od zápachu z úst nebo občasné bolesti až po závažnější poškození sliznice jícnu kyselým žaludečním obsahem.
Žaludek vytváří svoji vlastní tlustou vrstvu ochranného hlenu, který se však může různými způsoby zmenšit nebo vymizet. Závažné komplikace zahrnují vznik bolestivého vředu s rizikem závažného krvácení nebo vznik zhoubného nádoru jícnu nebo žaludku. Bylinných opatření podporující léčbu pálení žáhy je celá řada od použití vhodné dávky aloe vera s možností smíchání s mlékem, dále snižují kyselost žaludku máta peprná, meduňka, pampeliška, pelyněk nebo puškvorec. Některé babské rady a herbáře se opírají o možnost použití řimbaby nebo hořce. Z běžných pochutin, které jsou běžně v domácí kuchyni, lze vypíchnout kyselou okurku nebo mandle.
Funkční porucha trávicího systému
Pojem funkční porucha trávicí soustavy nejvíce používá vědecká komunita. Termín totiž zahrnuje velké spektrum obtíží, které se mohou navzájem překrývat nebo jeden z druhého vyplývat. Funkční porucha jako onemocnění zároveň není striktně oddělena od ostatních poruch gastrointestinální soustavy.
Do této skupiny onemocnění řadíme funkční dyspepsie (obecně trávicí potíže jako je bolest břicha, plynatost, nevolnost, zvracení, průjem), příznaky připomínající vředovou chorobu, poruchy hybnost střev, průjmové potíže, zácpu, syndrom dráždivého tračníku, nadýmání a plynatost, obecně střevní potíže a nespecifické bolesti břicha.
I přes svojí nespecifičnost v definici je pravidlem, že se gastroenterolog (ale i praktický lékař!) nejčastěji setkává s potížemi souvisejícími s funkční poruchou trávicí soustavy. Onemocnění vyžaduje komplexní přístup a léčba by měla vycházet nejen na biologickém podkladě, ale také na psychologicko-sociálním přístupu. Onemocnění může vzniknout nebo se rozvíjet na psychologickém základě např. při vyvolání stresu.
Léčba se odvíjí podle závažnosti stavu a průvodných potíží. Základním terapeutickém přístupem je potlačení nebo kompenzace základních obtíží v rámci samoléčby nebo po konzultaci s lékárníkem. Léčba by měla být postavena na zmírnění stávajících symptomů; zácpa, průjmy, plynatost, bolest v břiše a jiné. Pokud obtíže neustupují, přibývají na intenzitě a frekvenci, je na místě zvážit návštěvu lékaře. Lékař doporučí léčbu příznaků, měl by vyloučit závažnější (nádorové) onemocnění a zbavit pacienta obav ze zdravotního stavu. Zároveň by měl pacient přistoupit k nasazení diety s vysokým obsahem vlákniny. Mezi dietní opatření lze zařadit kontrolu pitného režimu a vyloučení špatných návyků (černá káva, kouření, sladidla) a co největší omezení sacharidů (škrobů) a kořeněných jídel.
Jak bylo zmíněno, léčba funkční poruchy trávicí soustavy je velice komplexní. Bylinná léčba zde má svoji roli, vždy jako podpora stávající terapie a obzvláště k zavodnění. Při souběžném průjmu pomáhá celá řada v ČR dostupných bylinek; pravidelné popíjení (i mírně oslazeného) čaje z listu ostružiníku, pelyňku, dubu, borůvky, maliníku, řepíku, heřmánku, máty, dobromyslu, fenyklu, zázvoru, koriandru, měsíčku, jetele nebo vrby přinášejí úlevu a mohou vyřešit jeden ze symptomů. Naopak při zácpě mohou od potíží pomoci mírně projímavé čaje; opatrně lze dávkovat aloe vera (ano, i vnitřně), psyllium s dostatečným množstvím vody. Projímavě působí anýz vonný, krušina olšová, lékořice, list senny nebo máta peprná.
Při nevolnosti a zvracení lze zvolit uklidňující bylinky. Zde se nabízí možnost podání máty peprné, zázvoru v mírné dávce, aloe vera také v menší dávce, lékořici, pak heřmánek téměř v jakékoliv dávce (u dětí samozřejmě nižší dávky), list artyčoku nebo možno podat skořicový čaj.
Žlučové potíže
Mezi další potíže související s trávicí soustavou patří žlučové potíže, ať se jedná o onemocnění žlučových cest nebo žlučníku. Žlučník je malý orgán velikosti citronu, jehož funkce spočívá ve skladování a koncentraci žluči. Ta se tvoří v játrech a odčerpává se do žlučníku. Žluč se pak podílí na trávení a vstřebávání tuků z potravy, zároveň neutralizuje trávicí šťávy ze žaludku a chrání střevo. Velmi závažné žlučníkové potíže mohou vyústit v bolestivé žlučové koliky, jejichž původcem jsou žlučníkové kameny zachycené na stěně žlučníku nebo vývodu z něj.
Mnoho pacientů se samo ptá nebo se snaží dopátrat, jestli dokáží sami poznat a případně regulovat potíže se žlučníkem. Je to však velice náročné pro specialistu, natož pro laika. Samotné žlučníkové kameny můžeme rozdělit do dvou forem; jednak bezpříznakové formy (až 70 % všech případů), které se detekují buďto při vyšetření specialistou nebo během operace chirurgem a příznakové, která má svůj charakteristický obraz, ale nemusí být pravidelný a vždy stejný. Proto ani nejsou vždy jasně diagnostikovatelné a můžeme se často setkat s nastavenou léčbou, kterou specialista spíše “odtuší”..
Klinický obraz se projevuje skrze biliární koliku, kdy se objeví náhlá bolest, v oblasti pravého podžebří nebo v nadbřišku, přičemž může trvat minuty nebo hodiny. Bolest se zpravidla pojí s konzumací tučného nebo velmi mastného jídla, bývá doprovázena zvracením, které však nezmírňuje bolest. Biliární dyspepsie je projev plynatosti, nevolnosti, říhání nebo nesnášenlivosti některých jídel a vytváří tlaky v podžebří a také v oblasti podbřišku.
Komplikace souvisí s možným protržením tkáně žlučovým kamenem a jeho řešení může být velice komplikované. Léčba může být konzervativní nasazením léků nebo chirurgická. Pacient může už v počátcích onemocnění kompenzovat situaci sám a to dodržováním pravidelného pitného režimu, vyvarováním stresu, konzumace mastného jídla a odpočíváním na zádech. Jednou z bylin přinášející úlevu při mírných potížích se žlučníkem je řepík, pak libeček, lopuch, vlaštovičník a zemědým. S nasazením bylinek by mělo dojít ke konzultaci minimálně s lékárníkem a zvážit i dietní opatření, vynechání mastné stravy, udržení fyzické aktivity a případnou konzumaci kvalitního olivového oleje s vymačkaným citronem v menších dávkách.
Hepatoprotektiva
Hepatoprotektiva jsou obecně léky nebo látky ochraňující jaterní tkáň nebo podporující léčbu jater. V běžné ordinaci praktického lékaře jsou často pacienti trpící různými jaterními chorobami a právě pro ně mohou být tyto látky nápomocné. Nejstarší a dosud možná nejvíce používaný je extrakt nebo pouze plod ostropestřce mariánského s obsahovou látkou silymarinem. Silymarin však není jedna látka, jedná se o směs 3 látek, tzv. flavonoidů, které vyvolávají antioxidační účinky na jaterních buňkách.
A jak poznáme, že hepatoprotektiva potřebujeme? Jeden z možných návrhů se týká jakékoliv diagnózy, která může poškozovat jaterní tkáň. Často se jedná o hepatitidy, mononukleózu, alkoholismus, jaterní steatózu nebo další i neinfekční onemocnění související s nějakým onemocněním jaterního parenchymu. Pacient může v podobných případech sám rozhodnout o nasazení hepatoprotektiv, která pomáhají i léčit stávající onemocnění jater nebo v lepším případě to předem konzultovat s lékařem nebo lékárníkem a rozhodnout se pro nasazení léčby. Byliny i ostatní léčiva bývají často volně prodejné, protože vykazují vcelku bezpečný profil. Nejvýhodnější scénář pro obě strany je však konzultace s ošetřujícím lékařem s následným doporučením užívání hepatoprotektiv z jeho/její strany.
Obezita je tzv. civilizační onemocnění, typické nahromaděním přebytečných tukových zásob po celém organismu. Nadváha je porucha energetiky organismu, která se vyskytuje bez ohledu na věk, sociální postavení nebo pohlaví. Rizikovými faktory, které ve většině můžeme kontrolovat, jsou nadbytek potravy, obzvláště té vysokokalorické, nedostatek pohybové aktivity, špatné držení těla způsobené sedavým způsobem života, psychický stav jedince, a vliv, který nemůžeme ovlivnit, genetika. Obezita je nebezpečná z důvodů mnoha komplikací, které s sebou přináší. Častá jsou kardiovaskulární onemocnění, které se mohou projevit ischemickou chorobou srdeční, vysokým krevním tlakem a aterosklerotickými cévními změnami. U obézních pacientů se často setkáme s metabolickými poruchami, převážně s cukrovkou 2. typu, vysokým cholesterolem a někdy i dnou nebo bolestivostí pohybového aparátu (nejčastěji klouby).
Prevence spočívá v ovlivnění rizikových faktorů, které máme možnost změnit. Nabízí se úprava životního stylu včetně konzumace vhodných potravin a v optimálním režimu (menší porce v pravidelných intervalech) a pravidelný pitný režim, kde hraje významnou roli nejen množství vypitých tekutin, ale také jejich zdroj.
Nevhodné jsou slazené nápoje, alkohol a sycené minerální vody. Na věku a stavu adekvátní pohyb přináší také benefity (chůze, cvičení, plavání, jízda na kole, postupné zvyšování intenzity) a omezení stresu. Bylinná terapie při obezitě nebo nadváze je celkem jednoduchá. Několik bylin, které podporují trávení a zároveň potlačují chuť k jídlu jsou fenykl, anýz, zázvor, mateřídouška, meduňka, řepík a samozřejmě garcinia kambodžská, která skutečně urychluje spalování tuků. Možné je pravidelné popíjení kofeinových nápojů, kde nejjednodušší a přitom nejpřirozenějším zdrojem jsou zelená káva nebo čaj. Obsažený kofein je nejen výborným stimulantem, ale v určité míře pomáhá efektivně využívat energii.