Saponiny

Saponiny jsou přirozeně se vyskytující povrchově aktivní látky produkované především rostlinami, ale také některými druhy bakterií a mořských živočichů (hvězdice, sumýši). Jedná se o rostlinné sekundární metabolity, které se vyskytují ve více než 500 rostlinných druzích a jsou tedy poměrně rozšířené. V rostlinách se chovají jako chemická bariéra či štít, který chrání rostlinu před patogeny a jinými škůdci nebo predátory (například býložravci). Název saponin je odvozen od latinského slova sapo, což je označení pro „mýdlo“ a charakterizuje tak hlavní vlastnost těchto látek, protože při smíchání s vodou saponiny vytváří pěnu, stejně jako detergent.

Unikátní chemická struktura saponinů nám umožňuje nabídnout celou řadu potenciálních zdravotních výhod pro člověka. Saponiny vykazují mnoho biologických a farmakologických vlastností, jako jsou například antibakteriální, antivirové, protiplísňové, imunostimulační, protizánětlivé a protinádorové účinky. Saponiny mohou také pomáhat se snižováním hladiny krevního cholesterolu, mají antioxidační účinky a snižují oxidační stres, dokonce mohou podpořit pevnost a dobrý stav kostí. Podle novějších výzkumů rovněž zlepšují metabolismus lipidů (tuků) a mohou pomáhat při prevenci a léčbě obezity.

Kromě těchto účinků mohou být saponiny ale i nebezpečné. Pokud by se saponiny dostaly do organismu jinou cestou než při požití trávicím traktem (tedy například krevní cestou, injekcí), mohly by v těle člověka působit jako silné jedy a vést k rozkladu červených krvinek (hemolýza). Jejich kontakt se steroly v membráně červených krvinek by vedl ke zvýšení propustnosti membrány a následné ztrátě krevního barviva hemoglobinu, a tím i k zániku krvinky. Saponiny jsou také nebezpečné pro některé živočichy, jako jsou ryby a přežvýkavci, u nichž mohou poškodit různé orgány (žaludek, játra, ledviny). V případě doplňkové formy užívání saponinů a různých bylinek s jejich obsahem se není ale čeho obávat, protože saponiny se zpravidla nevstřebávají z trávicího traktu a do krve se tedy nedostanou. 

Vysoký cholesterol je hlavním faktorem, který přispívá k srdečním onemocněním, chronickým onemocněním ledvin, ateroskleróze a dalším poruchám. Saponiny se v trávenině vážou na žlučové kyseliny za vzniku nerozpustných komplexů a pomáhají je odstraňovat z těla, čímž brání zpětnému vstřebávání cholesterolu zpět do krevního řečiště. Tímto mechanismem saponiny pomáhají udržovat krevní cholesterol v normě.

Mnohé saponiny vykazují hypoglykemické vlastnosti a pomáhají udržovat hladinu cukru v krvi v normálních mezích. Hypoglykemický účinek saponinů je způsoben zřejmě různými mechanismy působení, jako je obnova inzulínové odpovědi, zvýšení plazmatických hladin inzulínu a útlum prudkého uvolňování inzulínu ze slinivky břišní. Podle studií mají saponiny také antiobezitogenní účinek, protože jsou schopny tlumit uvolňování pankreatické lipázy, enzymu, který rozkládá tuky v potravě.

Rostliny se v přírodě spoléhají na saponiny jako na mechanismus boje proti parazitům. Podobně, když jsou konzumovány lidmi, poskytují saponiny obranu proti škodlivým organismům. Saponiny mají antimikrobiální vlastnosti, chrání lidské tělo před plísněmi, bakteriemi a viry. Současně zlepšují imunitní funkci stimulací produkce T-buněk, kromě toho působí jako antioxidanty a eliminují oxidační stres. 

Saponiny mají několik vlastností, které působí proti rakovinným buňkám. Kromě jejich antioxidačního působení, mohou být některé saponiny přímo toxické pro rakovinné buňky. Cytotoxická aktivita saponinů, zejména aktivita ženšenu a sóji, byla důkladně zkoumána a přezkoumána. Tyto molekuly jsou účinné proti různým buněčným liniím rakoviny, jako je Hep-G2 (buněčná linie hepatocelulárního karcinomu), HT1080 (buněčná linie fibrosarkomu), HeLa (rakovina děložního čípku), HL-60 (promyelocytární leukemické buňky) a MDA-MB-453 (rakovina prsu).[2]

Saponiny se díky svým pěnicím a čistícím vlastnostem používají také ve vlasové kosmetice. Zlepšují hydrataci, pevnost, odolnost, pružnost a vitalitu vlasu. Díky svým antibakteriálním a pěnotvorným vlastnostem se tyto sloučeniny přidávají do šamponů, mýdel, domácích čistících prostředků a výrobků pro líčení. Mohou být také využity pro výrobu krémů proti vráskám, kdy napomáhají přirozené produkci kyseliny hyaluronové v kůži, a tím i její hydrataci. Pro tyto účely se používají především povrchově aktivní látky pocházející z mydlice lékařské, agáve, mýdlokoru tupolistého a břečťanu popínavého.

Saponiny jsou součástí více než stovky různých druhů rostlin a potravin. Z běžně konzumovaných potravin je nalezneme například v luštěninách včetně sóji, špenátu, cibuli, česneku, chřestu, merlíku (quinoa), cukrové řepě, vojtěšce a mnoho dalších. Významné množství saponinů obsahují také některé další rostliny a byliny, především ženšen, lékořice, maca peruánská, brahmi a kotvičník (Tribulus terrestris). Právě u kotvičníku je obsah saponinů velmi sledovaným kritériem kvality, protože udává jeho funkční účinky. Extrakt kotvičníku by měl proto obsahovat ideálně 80-90 % steroidních saponinů nebo 45-60 % protodioscinu, jenž je hlavní aktivní složkou kotvičníku.