Vitamín C

Vitamin C (kyselina askorbová) je ve vodě rozpustná látka nezbytná pro správné fungování celého organismu a udržení tělesného zdraví. Řada živočichů si dokáže vitamin C vytvořit v těle vlastní syntézou, avšak člověk tuto schopnost postrádá, a proto jsme odkázáni na dostatečný přísun vitaminu C ve stravě. Na rozdíl od vitaminů rozpustných v tucích, netvoří vitamin C žádné zásobní depo a jeho nadbytek je vyloučen z těla močí.

Vitamin C má nezastupitelnou úlohu v řadě metabolických reakcí a účastní se mnoha fyziologických procesů v těle. Vitamin C je důležitý kofaktor enzymatických systémů zapojených v metabolismu základních substrátů (živin), kolagenu, karnitinu, katecholaminů a hormonů. Je nezbytný pro správnou funkci imunitního systému, opravu a údržbu chrupavek, kloubů, kostí a zubů, regeneraci pokožky a účastní se procesu hojení ran. Vitamin C se podílí na přeměně cholesterolu na žlučové kyseliny, na detoxikaci cizorodých látek a podporuje vstřebávání železa v těle. V lidském těle působí jako důležitý antioxidant a tím působí neutrálně na volné radikály, které jsou hlavním spouštěčem stárnutí a nádorových změn v buňkách. Historicky byl vitamin C používán zejména k prevenci a léčbě nemoci zvané skorbut (kurděje), která byla způsobena chronickým deficitem vitaminu C a projevovala se zejména krvácením z dásní, pod kůží, do svalů a do vnitřních orgánů, sníženou imunitou a poruchou krvetvorby. V současnosti je však vitamin C nejznámějším a nejoblíbenějším bojovníkem proti nachlazení. Vitamin C prokazatelně podporuje celkovou obranyschopnost organismu a pomáhá předcházet některým onemocněním, jako je nachlazení a chřipka, ale hraje také roli v prevenci nádorového bujení, kardiovaskulárních onemocnění a svalové degenerace související s přibývajícím věkem.

Vitamin C přijímáme běžně v potravě. Nachází se v mnoha přírodních zdrojích a mezi potraviny s vysokým obsahem vitaminu C patří obecně čerstvé ovoce a zelenina. Nejbohatšími zdroji vitaminu C jsou citrusové plody (citróny, pomeranče, limetky), rajčata, brambory, angrešt, papája, zelené a červené papriky, kiwi, jahody, zelená a listová zelenina, brokolice, růžičková kapusta, meloun cantaloupe a obohacené obiloviny (fortifikované cereálie). Vitamin C je však vysoce citlivý na teplo a snadno se rozkládá oxidací i dlouhodobým skladováním, proto je dobré konzumovat ovoce a zeleninu ideálně čerstvé a nejlépe krátce po sklizni, což však není v dnešní době úplně snadné. S nedostatkem vitaminu C ve stravě nám mohou pomoci i doplňky s vitaminem C a rostlinné extrakty. Za zmínku stojí rozhodně acerola a camu camu, které patří mezi nejbohatší zdroje vitaminu C.

Pokud porovnáme přírodní a syntetický vitamin C, v obou případech jde o molekuly kyseliny L-askorbové. Základní účinná složka je tedy stejná, rozdíl je ale v tom, že přírodní kyselina L-askorbová se v ovoci a zelenině nachází v komplexu s dalšími cennými látkami, jako jsou vitaminy, minerální látky a fytonutrienty (např. bioflavonoidy). Kombinace těchto složek v přírodní stravě pak účinek vitaminu podporuji a zesilují, proto je pestrý jídelníček v tomto ohledu nezastupitelný.

Nedostatek vitaminu C se může projevit únavou, svalovou slabostí, bolestmi kloubů a svalů, častější náchylností k infekčním onemocněním a krvácejícími dásněmi. Extrémní nedostatek (avitaminóza) je u nás v dnešní době vzácný a způsobuje nemoc zvanou kurděje. Ta se projevuje krvácením, otoky, poruchou imunity, křehkostí kostí, poruchou krvetvorby, oslabováním svalstva a celkovou slabostí.

 

Z pohledu zabezpečení dostatečného příjmu vitaminu C si zaslouží pozornost kuřáci, lidé dlouhodobě žijící ve zhoršeném životním prostředí, dále těhotné a kojící ženy a starší osoby. Nízká hladina vitaminu C, kterou nacházíme v krevním séru kuřáků, vede ke zvýšené oxidativní zátěži organismu s rizikem rozsáhlých negativních dopadů na celé zdraví člověka. Zvýšená potřeba vitaminu C v období těhotenství je dána jeho aktivním transportem placentou. Potřeba vitaminu C roste i během období kojení, kdy dochází ke ztrátám vitamínu C do mateřského mléka. U starších osob se často setkáváme s deficitem vitaminu C v důsledku nevhodných stravovacích návyků a snížené spotřeby potravin bohatých na vitaminy (ovoce a zeleniny). Riziko nedostatku vitaminu C hrozí i při jeho zvýšené potřebě, ke které dochází při zánětlivých onemocněních, v období rekonvalescence, při hojení ran, při anémii a u pacientů s chronickými stavy. Z toho důvodu je důležité vitamin C hradit v dostatečných dávkách ze stravy nebo podle individuální potřeby doplnit formou doplňků.

Vitamín C je považován za bezpečný, a to i při užívání vyšších dávek. Nežádoucí účinky se mohou objevit až při opravdu vysokých dávkách, mnohonásobně převyšujících denní doporučená množství (nad 2000 mg). K příznakům předávkování patří nevolnost až zvracení, bušení srdce, křeče a bolesti hlavy. Jednorázová dávka z by neměla přesáhnout 250 mg. Nadbytek vitaminu C se vylučuje bez využití močí, proto se doporučuje sáhnout po doplňcích s postupným uvolňováním, anebo si vitamin C rozdělit do několika rovnoměrných denních dávek.

Potřeba vitaminu C je závislá na věku. Doporučená denní dávka pro dospělého člověka činí 95 mg pro ženy a 110 mg pro muže.

 

Referenční hodnoty Společnosti pro výživu Německa, Rakouska a Švýcarska (DACH) z roku 2015. Příjem vitaminu C (mg/den)