V každodenním životě se setkáváme s humorným nebo negativním tónem ohledně kvality čínských produktů. V oblasti technologie, stavebnictví nebo automobilového průmyslu to vše může být pravda, nicméně v oblasti bylin a fytoterapie to tak nemusí nezbytně být. Není totiž náhoda, že některé druhy léčivých rostlin jako jsou například klanopraška, čajovník nebo skořicovník nesou druhový název “čínská/ý”.
Původ ženšenu?
Zmíněné byliny mají v Číně svojí původní domovinu a dodnes se soudí, že
čínský původ se rovná kvalitní surovině.
Původní čínské rostliny nemůžeme ze stran rozdílného podnebí, kvality a složení půdy, vlhkosti a dalších podmínek pěstovat v prostředí České republiky a očekávat stejnou kvalitu léčivých bylin. Odlišné prostředí vede k rozdílné paletě obsahových látek byliny a jejich množství, a proto nemůžeme předpokládat, že si zakoupíme
ženšen pravý, který byl vypěstován v polabí, a bude mít léčivé účinky ženšenu, o kterém se píše v každém dostupném herbáři. Právě o takové bylině můžeme soudit, že je ze stran kvality nevyhovující.
A jak je to s čajem nebo s jinými produkty?
Stejným způsobem můžeme nahlížet na čínský čaj. Existují samozřejmě další odrůdy (indické, japonské, filipínské, vietnamské, gruzínské, formosa a další), nicméně čínský čaj je jedinečný a díky svým odrůdám a dlouholeté tradici pěstování a sklizni se řadí mezi ty nejvýjimečnější čaje na světě. A proto i příklad čínského čaje z Evropy nemusí zaručit kvalitu a spokojenost s konečným produktem.
Nemělo by nás překvapit, že existují další bylinné produkty, jejich původ by měl být
čínský, abychom zaručili dostatečnou kvalitu. Jedna z léčivých hub,
shiitake, pochází tradičně z Číny, což dokládá léčebný text z roku 1209. Porovnejte to s nejstarším literárním spisem z Japonska, od japonského zahradníka a autora z roku 1796!
Další léčivá
houba,
maitake, pochází z Číny, odkud se rozšířila do Japonska a dalších oblastí východní Asie.
Není ani náhoda, že většina vědeckých pracovníků zabývajících se léčivými účinky obsahových látek maitake pocházejí z Číny. Zbytek autorů je z Japonska a jiných zemí. Maitake se sice vyrábí takřka po celém světě, řada odběratelů však cíleně vybírá produkty pouze od čínských výrobců.
Chaga dalším příkladem, který nabývá na oblibě široké veřejnosti. V Evropě a USA jsou již léta známé obsahové látky chagy, které mají úžasné vlastnosti a jejich další potenciál se stává centrem výzkumu. Chaga má sice původ na ruské Sibiři, nicméně několik důvodů (např. nabývající popularita
houby po celém světě včetně Číny, optimální podmínky pro růst a sběr) iniciovalo několik výrobců k pěstování produktu shodné kvality právě v Číně.
Země původu
Celá řada standardizovaných přípravků nebo jejich komponenty bývají často vyráběny za hranicemi České republiky, ale také Evropské Unie. Neznamená to nezbytně, že jsou vyráběny v horší kvalitě. Produkty musí podléhat výrobním normám a kontrolou kvality Evropské Unie. Země původu: Čína není značkou horší kvality, jen jde o ekonomicky výhodnějšího partnera pro obchod.
Není proto spravedlivé předem odsuzovat bylinné produkty, které jsou vyráběny v Číně, nebo produkty, jejichž komponenty nebo účinné látky mají původ v Číně. Nezapomeňte například, že valná většina obsahových látek léčivých přípravků, které se nacházejí na trhu Evropské Unie (včetně České republiky) pocházejí z Číny nebo Indie. Je to pro Vás důvod pro vysazení svých léků na tlak nebo zvýšený cholesterol? Budete přemlouvat člena své rodiny, aby vysadit životně důležité léky na srdce nebo antibiotika, protože se látka vyrábí v Číně?
Určitě ne, protože zmíněné přípravky podléhají přísným regulím a požadavkům na kvalitu, bezpečnost a nezávadnost ze strany Evropské Unie. Země původu nás proto také nevyvede k míry.
Závěr
Článek přinesl několik argumentů předkládajících výhody užívání bylinných přípravků nebo přímo částí rostlin původně vypěstovaných v Číně. Stejným způsobem jsme se snažili sdělit, že produkty z Číny podléhají evropským požadavkům na kvalitu a zdravotní nezávadnost, a proto není spravedlivé a racionální vše předem odsuzovat a bylinným přípravkům nevěřit.
Použité zdroje