Probiotika a prebiotika hrají nesmírně důležitou roli nejen při péči o naše zažívání, ale i o naše celkové zdraví a obranyschopnost. Často tyto pojmy zaměňujeme a netušíme, jaký je mezi nimi rozdíl a k čemu vlastně slouží. Ačkoliv pojmy probiotika a prebiotika zní téměř jako totéž, jsou mezi nimi významné rozdíly a mají odlišné funkce.
Věděli jste, že máme ve svých střevech takový miniaturní svět, ve kterém žijí triliony mikroorganismů? Řeč je o našem mikrobiomu (střevní mikroflóře), který se kromě trávení podílí na správném fungování imunitního systému a hraje roli při rozvoji nebo prevenci chronických a metabolických onemocnění.
Zdravý mikrobiom je klíčový pro naše zdraví i optimální tělesnou hmotnost. O svůj mikrobiom bychom se proto měli náležitě starat a snažit se, aby v něm převažovaly prospěšné mikroorganismy nad těmi nežádoucími. Jak dosáhnout takové rovnováhy? Kromě zdravého životního stylu třeba dostatečným příjmem probiotik a prebiotik.
Probiotika
Probiotika jsou živé mikroorganismy (bakterie a kvasinky), které příznivě ovlivňují zdraví člověka prostřednictvím zlepšení rovnováhy jeho střevní mikroflóry. Jejich prospěšné účinky jsou ovlivněny adekvátním příjmem. Nejpoužívanějšími probiotickými mikroorganismy jsou bakterie mléčného kvašení – rody Lactobacillus, Streptococcus, Lactococcus a Enterococcus.
Jaké jsou přínosy probiotik?
Strava bohatá na probiotika pomáhá udržovat střevní mikroflóru v rovnováze a pozitivně působí na imunitní systém. Probiotika přispívají k udržení celistvosti střevní sliznice, upravují pH střeva, zlepšují trávení, působí proti zácpě i průjmu a mohou snižovat hladinu cholesterolu. Nedávné výzkumy dále naznačují, že některé druhy probiotik mohou příznivě působit na syndrom dráždivého tračníku, Crohnovu chorobu, ulcerózní kolitidu, střevní dysbiózu, kvasinkové infekce a infekce Helicobacter pylori (častý původce bakteriální infekce žaludku).
Kde probiotika najdeme?
Hlavními a nejvíce rozšířenými zdroji probiotik jsou zakysané mléčné výrobky – kefír, acidofilní mléko a jogurty. To ale není vše, probiotika se vyskytují i v dalších fermentovaných (kvašených) potravinách včetně některých potravin rostlinného původu. Mezi rostlinné zdroje probiotik patří například kvašená zelenina a fermentované sójové výrobky.
11 nejlepších přírodních zdrojů probiotik
- Kefír
- Acidofilní mléko
- Bílý jogurt
- Kysané zelí
- Nakládané okurky
- Kimčchi (salát z nakládané a fermentované zeleniny)
- Kombucha (lehce perlivý fermentovaný nápoj vyráběný z oslazeného černého nebo zeleného čaje)
- Tempeh
- Miso (pasta z fermentované sóji)
- Natto (tradiční japonský pokrm připravovaný z fermentovaných sójových bobů)
- Jablečný ocet
Probiotika jsou dostupná také ve formě doplňků stravy, které většinou obsahují mnohem vyšší dávky živých kultur než potravinové zdroje. Užívání probiotik v této podobě se hodí zejména v průběhu léčby antibiotiky a po jejím ukončení kvůli obnově zdravé střevní mikroflóry. Sáhnout po nich můžeme také v případě, že cestujeme do exotických zemí, ve kterých může hrozit riziko infekčního průjmu. Dlouhodobě je vhodnější používat probiotika v přirozené podobě – ze stravy.
Prebiotika
Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které naše tělo nedokáže strávit a vstřebat v tenkém střevě. To ovšem neznamená, že by se jednalo o zbytečnou součást stravy – právě naopak. Prebiotika slouží jako potrava pro naše přátelské střevní bakterie a podporují růst nebo aktivitu střevní mikroflóry.
Jaké jsou přínosy prebiotik?
Prebiotika příznivě působí na střevní mikroflóru a podporují správné zažívání. Prebiotika zvětšují objem stolice a potlačují tak zácpu. Přispívají také k většímu pocitu sytosti. Nesmíme zapomenout ani na jejich účinky v rámci snižování hladiny cholesterolu v těle. Pravidelný příjem prebiotik přispívá k růstu „hodných“ bakterií ve střevě, zatímco jejich nedostatek může vést k převaze patogenních bakterií a síla našeho mikrobiomu slábne. Prebiotika tak ve střevě vytváří optimální podmínky, při kterých mohou probiotika přežívat a prospívat našemu zdraví.
Kde se prebiotika vyskytují?
Mezi prebiotika patří různé druhy vlákniny (například inulin a pektiny) a nestravitelných sacharidů (rezistentní škroby). Prebiotika se nacházejí hlavně v celozrnných obilovinách, luštěninách, zelenině a ovoci. Bohatými zdroji jsou například ovesné vločky, otruby, česnek, cibule, pórek, topinambur, rajčata, jablka a chřest. Bohatým přírodním zdrojem probiotik je také kořen čekanky, ze kterého se vyrábí oblíbený čekankový sirup.
Dostatečný příjem vlákniny a prebiotik si nejlépe zajistíme konzumací pestré a vyvážené stravy s dostatkem ovoce, zeleniny a celozrnných potravin. Prebiotika je možné doplňovat také pomocí doplňků stravy, které jsou zdrojem vlákniny. Zde je ovšem potřeba myslet na správné dávkování, protože příliš vysoké denní dávky vlákniny mohou naopak způsobit nepříjemné zažívací potíže jako nadýmání, plynatost nebo zácpa. Bohatými zdroji vlákniny jsou psyllium a zelené potraviny jako mladý ječmen, chlorella a spirulina. Kombinaci těchto tří zelených potravin naleznete v unikátním mixu BeGreen, kde se nachází společně s dalšími pozitivně působícími složkami.
Probiotika + prebiotika = synbiotika
Kombinaci probiotik a prebiotik označujeme pojmem synbiotika. Příkladem synbiotika je například jogurt s obsahem probiotických bifidobakterií a prebiotickou oligofruktózou. To ale rozhodně neznamená, že musíme jíst jen takové jogurty. Probiotika a prebiotika můžeme doplnit i správnou kombinací potravin v jídelníčku. Pravdou totiž je, že probiotika se nedokážou obejít bez prebiotik. Proto je důležité konzumovat stravu bohatou na probiotika i prebiotika. Snažte se, aby ve vašem jídelníčku byly každý den zakysané mléčné výrobky nebo jiné fermentované potraviny a také dostatek zeleniny a ovoce. Nezapomínejte i na dostatek celozrnných potravin. Chytrou záměnou pro zvýšení spotřeby celozrnných obilovin je výměna potravin z bílé pšeničné mouky za jejich celozrnnou alternativu – bílé pečivo nahraďte celozrnným nebo žitným, místo klasických těstovin používejte celozrnné těstoviny a při pečení sáhněte po celozrnné špaldové mouce.
Probiotika a prebiotika společně:
- působí proti množení škodlivých bakterií ve střevě
- podporují aktivitu prospěšných bakterií ve střevě
- udržují zdravou střevní mikroflóru
- podporují trávení
- zlepšují vstřebávání živin
- posilují imunitní systém
- působí preventivně proti civilizačním onemocněním