Stres a související poruchy trávicího systému

11.září 2018, Poradna

Stres je zprvu pozitivní stav živého organismu po jeho vystavení prakticky jakékoliv zátěži s následnou obrannou reakcí, která by měla vést k ochraně před poškozením nebo uhynutí. Zprvu bylo téma stresu považováno za problematiku psychologie, ale časem se díky novým objevům stala důležitým mezníkem v biologických parametrech psychiatrických oborů. Poslední důkazy však naznačují, že by psychický stav a stres mohou hrát významnou roli v rozvoji patologie funkční i “organické” stránky gastrointestinálních poruch (1).


Žena v kanceláři pod pracovním stresem

Další definice stresu souvisí s rozdělením hrozeb na skutečné a představované. Existuje totiž rozdíl mezi složkou fyzickou a psychickou, zároveň mezi eustresem (pozitivním stresem) a distresem (škodlivým stresem). Dlouhodobý stres patří mezi nejzávažnější faktory ohrožující naše zdraví. Neřešený stres může vyústit v závažné následky na úrovni zdravotní, sociální i psychické. Při stresu se významně snižuje výkonnost, spokojenost a kvalita života. Důsledky nadměrného stresu se mohou promítnout v rozvoji deprese nebo v syndromu vyhoření. Co je přesně stres se můžete dočíst v jiném článku.

Výskyt v České republice a ve světě

V České republice proběhlo dotazníkové šetření dospělých ohledně spokojenosti v práci a potvrdilo, že jsou občané České republiky opravdu plní paradoxů. Pouze 38 % respondentů bylo spokojeno se svým příjmem, přesto je většina v zaměstnání spokojena a 70 % respondentů neuvažuje o odchodu ze zaměstnání. Zároveň je pro 39 % respondentů zaměstnání zdrojem dlouhodobého stresu. Pracovní stres byl ze 63 % spojen s kontaktem s klientem/zákazníkem nebo pacientem a přitom by zvýšení osobního ohodnocení mohlo vést ke zlepšení pracovní efektivity (1).

Výskyt osob se zkušeností se “stresem” v populaci se neví, ale můžeme usuzovat, že jej v různé míře podstoupil každý. Stresové situace byly spojeny s funkčními poruchami trávicího traktu (2) a zánětů trávicího traktu (3).

Ve Spojených státech amerických se oficiálně zná pouze prevalence posttraumatické stresové poruchy (PTSD), která může být jedním z důsledků chronického stresu, a objevila se u zhruba 7.8 % testované populace (4). U obyvatel Evropské Unie je toto číslo nižší, zhruba 1.1 % populace (5).

Souvislost mezi trávením a stresem?


Žena ukazující prstem na své holé břicho

Funkční gastrointestinální potíže (obecně potíže s trávením) může postihnout v jakémkoliv okamžiku kohokoliv z nás, přitom většina z nich nemá žádné fyzické nebo biologické příčiny (jako je např. rakovina nebo infekce), nicméně se může projevit bolestí, nadýmáním nebo jiným dyskomfortem. Řada studií poukazuje, že by stres mohl být významným faktorem ovlivňují stav trávicí soustavy. Vztah mezi prostředím a psychologickým stresem a trávicími potížemi je komplexní a reciproční; stres může způsobit nebo zhoršit bolest trávicího traktu a další symptomy a samozřejmě to funguje naopak (6).

U zhruba 40 % pacientů se syndromem dráždivého tračníku můžeme pozorovat nějakou formu úzkosti (6) a v mnoha preklinických studiích bylo prokázáno, že přímé vyvolávání stresu vede ke zhoršenému trávení, což v důsledku může vyústit v zánětlivé onemocnění střev (7).

Autonomní systém

Lidské tělo funguje mimo “vědomé reakce” včetně motoriky přes tzv. autonomní nervový systém. Jedná se o vliv nervové soustavy, které řídí autonomně, bez našeho vědomí, funkce, které jsou naprosto nezbytné k životu; dýchání, srdeční funkci, krevní tlak, tělesnou teplotu, pocení, syntézu tělesných hormonů, kontraktilitu svalů, akomodaci oční čočky, atd... Tento komplexní systém se dělí na sympatický a parasympatický. Sympatický systém pracuje na zjednodušené bázi “uteč nebo bojuj”, zatímco parasympatický systém tělo uklidňuje a připravuje na odpočinek. Oba dva systému spolu interagují a ovlivňují téměř všechny orgánové soustavy lidského těla včetně systému enterického, regulujícího trávicí soustavu. Jedna z teorií pracuje s mechanismem, že při stresu se “zapíná” sympatický nervový systém, který rychle aktivuje srdeční výdej, roztahuje průdušky, zvýší sekreci potu. Na druhou stranu však utlumí funkci gastrointestinálního traktu, což v dlouhodobém horizontu velice škodí našemu zdraví (8).


Centrální nervový systém

Enterický systém

Enterický (střevní) systém má sám neuvěřitelné množství neuronů podél celého trávicího traktu. Jakmile se potrava dostane do trávicího traktu, enterický systém dokáže rozeslat nervový signál všem svalovým buňkám k zahájení střevních kontrakcí, peristaltiky, k dosažení dostatečného mechanického zpracování potravy. Zároveň je enterický systém schopen komunikovat s centrální nervovou soustavou pomocí nervového neurotransmiteru, serotoninu (9).

Tato osa “mozek-střeva” napomáhá vědcům pochopit, jak psychologický nebo sociální stres může způsobit trávicí potíže. U člověka, který je mimořádně vystresovaný (přednes před veřejností, náročná zkouška...), se zapíná sympatický nervový systém “uteč nebo bojuj” a může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení trávicího traktu (zácpa). Zácpa může časem vyústit v břišní bolesti, nadýmání, škrundání v břiše a nárůst hmotnosti. Ukazuje se, že stres může mít i opačný efekt. Může zrychlit pasáž potravy trávicím traktem bez využití vstřebání nutrientů. Následkem může být malnutrice nebo nízká koncentrace důležitých prvků. Ovlivněním samotného enterického systému skrze neurotransmiter serotonin je také možný a hraje zde značnou roli (9).

HPA osa

Jedny z nejjednodušeji popsaných mechanismů reakce jsou zmíněny výše. Hraje zde však roli několik dalších systémů, z nichž zřejmě nejvýznamnější je tzv. hypotalamo - hypofyzální - adrenální (HPA) osa. Osa, která skrze ovlivnění aktivity hormonů v hypofýze, stimuluje produkci glukokortikoidů v nadledvinkách a specifických kortikoidních receptorů ve všech tkáních (dokonce i zpětně v mozku). Vždy pak záleží na specifických potížích, nicméně kortizol, glukokortikoidní hormon, se uvolňuje během akutního i chronického stresu (10).

Není pak překvapením, že nejen změny koncentrace a regulace adrenalinu a dalších katecholaminů, ale i glukokortikoidů, dokáží ovlivňovat imunitní odpověď na vnitřní straně trávicího traktu. Může se tím vysvětlit několik “orgánových” symptomů jako je bolest, napětí, křeče a zácpa. Změny v hladinách kortizolu a změn v trávicím traktu související s nástupem stresu a jeho vlivu bylo mnohokrát prokázáno. Jen několik studií však poukazuje, že by se hladiny glukokortikoidů měly stát základní součástí vyšetření krevního obrazu při diagnostikování syndromu dráždivého tračníku, ale dalších onemocnění, jako tzv. marker (11).

Zajímavostí je, že pacienti se syndromem dráždivého tračníku mají sníženou aktivitu ve specifických částech mozku, které lze pozorovat u pacientů s depresemi nebo postraumatickou stresovou poruchou (12).

Svalové křeče

Pálení žáhy pravidelně sužuje až 20 % populace a zároveň bývá jednou z nejčastějších návštěv v lékárně a pořízení volně prodejných přípravků souvisejících s potížemi trávicími traktu. Psychický stres dokáže vyvolat křeče jícnového sfinkteru, svalu, který uzavírá vstup do hlavy žaludku. Jakmile dojde ke spasmu tohoto svalu, žaludeční kyselina se může dostat do jícnu, což vyvolává leptání její sliznice a pálení žáhy. Léčba většinou zahrnuje potlačení kyselosti žaludečního obsahu. Po vysazení léků se však symptomy často vrací. Proto by pacienti měli vzít v potaz, že špatná dieta, kouření, užívání alkoholu a také stres může zhoršit pacientův stav a může tyto faktory řešit (15).

Imunitní systém

Zhruba 60 - 80 % imunity lidského těla se nachází v trávicím traktu. Stává se tak největším imunitním orgánem lidského těla. V trávicím traktu má každý člověk i kilogramy bakterií, z nichž některé nejsou pro lidský organismus prospěšné. Ostatní jsou dobré bakterie, které bojují s ostatními bakteriemi, viry a produkují látky, které jsou pro nás prospěšné. Během stresu  však velké množství zdravých bakterií může zahynout a mohou způsobit oslabení imunitního systému a rozšíření zánětlivých stavů (15).


Smrkající nachlazená žena

Psychoterapie

Několik vědeckých článků navrhuje k řešení trávicích problémů zařazení několik typů psychoterapie do komplexní léčby pacienta. I když je důkaz některých studií nedostatečný, některé psychoterapie mohou přinést úlevu některým pacientům s funkčními trávicími poruchami (14); 

Kognitivní behaviorální terapie (CBT)

Tento druh psychoterapie pomáhá pacientů změnit nevýhodné nebo škodlivé myšlenky a chování a naučit se ovládat schopnosti k lepší kontrole stresu a úzkosti. Studie zařazující 839 dospělých s funkčními trávicími potížemi poukázala na fakt, že CBT významně zlepšila pacientovu edukaci ve zlepšení depresivních a úzkostných symptomů a obecně v jejich stavu k životu (13). Další studie popsala, že by smysl CBT měl spočívat právě ve zlepšení funkčních symptomů, čímž by se časem mohla zlepšit úroveň bolesti. Otevřený rozhovor s přáteli nebo rodinou o stresu může být velkou pomocí a samotné mluvení s terapeutem může být přínosné. Studie popsala subjektivní zlepšení u 70 % pacientů se syndromem dráždivého tračníku po pravidelném, dvanáctitýdenním sezení s terapeutem využívajícím CBT (14).

Relaxační terapie 


Ležící žena u vody za soumraku

Zahrnuje řadu technik navržených k pomoci lidem se uvolnit a snížit tak jejich citlivost na stres. Techniky zahrnují progresivní svalovou relaxaci, vizualizaci a uklidňující hudbu. Stejně působí i jóga, meditace, mentální mapování a zpětná vazba. Dokázáno bylo významné snížení symptomů syndromu dráždivého tračníku včetně bolesti a průjmu po relaxační terapii (15).

Hypnóza

Hypnoterapie kombinovaná s hlubokou relaxací a pozitivní sugescí nasměrovaná k ovlivnění trávicího traktu může přinést užitek u lidí trpícími trávicími symptomy i bez viditelného psychického vypětí. Jedna randomizovaná a kontrolovaná studie potvrdila benefit tříměsíční hypnózy ve zlepšení gastrointestinální funkce (15, 16).

Životní styl

Jedna z nejlepších způsobů jak zvládat stres a udržet zdravé trávení je minimálně střední fyzická aktivita. Uvolňuje napětí a stimuluje uvolňování endorfinů, které zlepšují náladu a zmírňují prožívání stresu. Konzumace nezdravého jídla může způsobit stres nebo zhoršenou reakci na stresory. Nutriční specialisté doporučení vyhýbat se přejídání špatného jídla “konzumace cukrů, tuků a alkoholu může vést ke zhoršení stavu nebo ke zhoršení reakce na stresory”, tvrdí autoři další práce (17).

Produkty doporučené výživovým poradcem aneb řešení ve fytoterapii

Existuje celá řada bylinných přípravků, které pomáhají řešit problémy zmíněné výše v textu. Extrakt artyčoku dokázal v několika studiích pomoci pacientům s funkční dyspepsií, tato studie toto tvrzení potvrzuje u 244 pacientů při porovnání s kontrolou, placebem, i když je artyčok doporučován obecně na zažívací potíže (18).


Rostlina artyčok v zahradě

Máta peprná je považována také za jednu z možností řešení dyspepsie, jelikož její extrakt vykazuje částečný antibakteriální účinek, zároveň dokáže tlumit křeče (spasmy) hladké svaloviny střev a obecně zmírňovat rozhozené trávení (19).

Extrakt zeleného čaje dokáže zmírnit gastrointestinální potíže, obsahové látky navíc zastaví nebo zklidní průjmy a u antioxidačně působících látek se ukázalo, že ve střevě dokáží snižovat zánětlivé procesy (20).

Mezi nejčastěji podávané a vyhledávané byliny nebo fytoterapeutické přípravky v Evropě na zažívací potíže jsou ty, obsahující v menší či větší míře extrakt z pampelišky, který pomáhá při střevních zánětech, anýz, který ulevuje při plynatosti, čekanku obecnou, která významně podporuje trávení, třapatku nachovou, která dokáže tlumit a léčit žaludeční vředy, puškvorec obecný, který podporuje trávení a chuť k jídlu, čerstvou pampelišku lékařskou, snižující cholesterol, šalvěj lékařskou, která dokáže hojit střevní a žaludeční choroby nebo jejich dostupné kombinace (21).

Závěr

Všichni můžeme čerpat ze své zkušenosti, že zřejmě existuje souvislost mezi jakoukoliv stresovou situací a následnými zažívacími potížemi. Stresová situace je pro každého jiná a někdo si zde může představit mluvení na veřejnosti nebo promluvení vůbec. Někomu přijde stresová situace konflikt, někomu zase procházka na nákup. Akutní stresová reakce není natolik závažná a zdraví škodlivá, pokud nevede k jinému patologickému stavu (včetně změn chování). Chronický a nadměrný stres je daleko škodlivější a o jeho důsledcích se lze dočíst výše. Tento vztah funguje i naopak. Změna funkce nebo stavu zažívacího traktu z jakéhokoliv důvodu může ovlivnit psychický stav jedince.

Díky pokroku ve zdravotnictví a péči o tělesné a duševní zdraví se můžeme opřít o informace a rady dostupné volně na internetu nebo v knihách. Tento článek se snažil přispět k “osvětě” a laické edukaci o psychické léčbě, která je vždy ke zvážení, ale také o bylinné léčbě, která by měla vždy podporovat již stanovenou léčbu nebo může stát sama jako volba řešení situace.

Zdroje

  1. Stres, deprese a životní styl v ČR. 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. [online][cit. 27.08.2018]. Dostupné z: https://www.lf1.cuni.cz/stres-deprese-a-zivotni-styl-v-cr-lf1
  2. Gwee KA. The role of psychological and biological factors in postinfective gut dysfunction. Gut. 1999; 44:400–406.
  3. Garrett VD, Brantley PJ, Jones GN, et al. The relationship between daily stress and Crohn's disease. J Behav Med. 1991;14:87–96.
  4. Kessler RC, Sonnega A, Bromet E, Hughes M, Nelson CB. Posttraumatic stress disorder in the National Comorbidity Survey. Arch Gen Psychiatry. 1995;52(12):1048–1060.
  5. Darves-Bornoz JM, Alonso J, de Girolamo G, et al. Main traumatic events in Europe: PTSD in the European study of the epidemiology of mental disorders survey. J Trauma Stress. 2008;21(5):455–462.
  6. Creed F. The relationship between psychosocial parameters and outcome in the irritable bowel syndrome. Am J Med (Suppl). 1999; 107:74–80.
  7. Santos J, Saunders PR, Hanssen NP, et al. Corticotropin-releasing hormone mimics stress-induced colonic epithelial pathophysiology in the rat. Am J Physiol. 1999; 277:G391–G393.
  8. Cannon WB (1929) Organization for physiological homeostasis. Physiol Rev 9:399–431.
  9. Jaenig W, Habler H-J. Mayer EA, et al. The biological basis for mind body interactions, 122 edn. 2000, Elsevier Science, Amsterdam; pp 349–365.
  10. Bremner JD, Licinio J, Darnell A, et al. (1997) Elevated CSF corticotropin releasing factor concentrations in posttraumatic stress disorder. Am J Psychiatry 154:624–629.
  11. García Rodriguez LA, Ruigomez A, Wallander M-A, et al. Detection of colorectal tumor and inflammatory bowel disease during follow-up of patients with initial diagnosis of irritable bowel syndrome. Scand J Gasterenterol. 2000; 35:257–307.
  12. Naliboff BD, Derbyshire SW, Munakata J, et al.(2000) Evidence for decreased activation of central fear circuits by expected aversive visceral stimuli in IBS patients. Gastroenterology 118:A137.
  13. Mahadeva S, Goh KL. Anxiety, depression and quality of life differences between functional and organic dyspepsia. J Gastroenterol Hepatol. 2011; 26(3):49-52.
  14. Linden W. Stress management: From basic science to better practice. Philadelphia: SAGE Publication; 2005. pp. 83–5.
  15. Palsson OS, Whitehead WE. Psychological Treatments in Functional Gastrointestinal Disorders: A Primer for the Gastroenterologist. Clin Gastroenterol Hepatol. 2013; 11(3): 208–216.
  16. Suarez K, et al. Psychological Stress and Self-Reported Functional Gastrointestinal Disorders. The Journal of Nervous and Mental Disease. 2010; 198(3):226–29.
  17. Yau YHC, Potenza MN. Stress and Eating Behaviors. Minerva Endocrinol. 2013; 38(3): 255–267.
  18. Holtmann G, Adam B, Haag S, Collet W, Grünewald E, Windeck T. Efficacy of artichoke leaf extract in the treatment of patients with functional dyspepsia: a six-week placebo-controlled, double-blind, multicentre trial. Aliment Pharmacol Ther. 2003;18(11-12):1099-105.
  19. Briggs C. Peppermint: medicinal herb and flavouring agent. CPJ. 1993; 126:89-92.
  20. Tetsuya M, Kouichi S,Syuuichi M,Toru M,Yoshitaka M, and Yutaka S. Lifestyle Change Influences on GERD in Japan: A Study of Participants in a Health Examination Program. Dig Dis Sci. 2011; 56(10): 2857–2864.
  21. Coon JT, Ernst E. Herbal medicinal products for non‐ulcer dyspepsia. Alimentary Pharmacology and Therapeutics. 2002; 16(10): 1689-1699.
11.září 2018, Poradna
Líbí se vám tento článek? Tak ho nasdílejte:
Facebook Google+
Podobné články