Každý z nás má ve svém okolí určitě nějakého šťastlivce, kterému se nemoci vyhýbají obloukem. A potom jsou tady takoví, které pořád něco trápí, ať už se jedná o nachlazení, chřipku, kašel nebo střevní potíže. Proč to tak je? To proto, že každý z nás má trochu jinou imunitu. Patříte mezi ty méně šťastné jedince a jste poslední dobou pořád nemocní? Podívejte se na hlavní příčiny oslabené imunity a způsoby, jak jí posílit a dostat se zpět do formy.
Imunitní sytém je naše „zdravotní policie“
Imunitní systém je velmi propracovaný systém, který chrání lidský organismus před cizorodými látkami – patogeny (původci nemoci). Náš imunitní systém má několik různých složek, které se navzájem podporují a tvoří komplexní systém. Jedná se vlastně o takový štít, který chrání tělo před útokem mikroorganismů, zejména bakterií, virů nebo plísní. Imunitu dělíme na vrozenou (neboli nespecifickou) a získanou (neboli specifickou).
S vrozenou imunitou se už narodíme a její základní funkcí je rozpoznání vlastních látek od cizích. Vrozená imunita nastupuje na scénu velmi brzy po vstupu patogenu (cizorodé škodlivé částice) do těla s cílem pohotově zastavit útok „nepřítele“. Umožňuje první linii obrany vůči infekci, ale nemá tzv. imunitní paměť – při každém kontaktu s patogenem reaguje stále stejně. Samotná vrozená imunita proto na samotné zvládnutí infekce většinou nestačí, a tak přichází na řadu specifická imunita.
Specifická (neboli získaná) imunita je mnohem propracovanější a začíná se budovat po narození. Po kontaktu se zatím neznámými viry a bakteriemi se spustí imunitní odpověď a organismus hledá cesty, jak se útoku nejlépe bránit. Po každé prodělané a doléčené nemoci je obranyschopnost o něco silnější, protože si tělo patogen zapamatuje a příště se proti němu dokáže lépe a rychleji bránit. Na tomto principu je založené i očkování.
Asi pro vás nebude velkým překvapením, že před nemocí nás chrání právě silná imunita.
Pokud je náš imunitní systém v dobré kondici, zvládneme kontakt s patogeny bez toho, aniž by se u nás projevily příznaky nemoci. Avšak případě, že máme imunitu oslabenou, snadněji podlehneme cizím patogenům a onemocníme.
Na posílení imunity nejčastěji myslíme až v podzimním období chřipek a nachlazení. Imunita ale není žádný poskok do nepohody. O imunitu je proto důležité pečovat po celý rok, nejen v období chřipek a nachlazení. Budování silné imunity je dlouhodobý proces a my se o svou obranyschopnost musíme náležitě starat.
Co oslabuje naši imunitu?
Každý den na nás působí spousta faktorů, které mohou imunitu posilovat nebo oslabovat. Jedná se o kvalitu a délku spánku, množství a kvalitu potravin, příjem vitamínů a minerálních látek nebo naopak chemikálií a pesticidů v jídle, pohybovou aktivitu nebo neaktivitu, stres, konzumaci alkoholu, příjem zplodin z kouření, expozici těžkých kovů, kvalitu ovzduší a působení výfukových plynů, elektromagnetické záření z telefonů, chemikálie z domácnosti a v neposlední řadě i používání kosmetických přípravků.
Během dne toho na nás působí opravdu mnoho a záleží na nás, zda nás budou ovlivňovat spíše pozitivní faktory nebo negativní faktory. Nemoc vzniká tehdy, když začnou postupně převažovat škodlivé faktory nad schopností organismu je kompenzovat, a tím dochází k porušení vnitřní rovnováhy. Postupně vyčerpáváme funkční rezervy organismu a klesá jeho schopnost kompenzovat negativní vlivy na něho se hrnoucí.
Mezi nejvíce škodlivé faktory patří:
- Nekvalitní a nevyvážená strava – převaha sacharidů, jednoduchých cukrů, vysoce zpracovaných potravin a polotovarů
- Nedostatek pohybu
- Dlouhodobý stres
- Nadváha a obezita
- Kouření
- Pravidelná konzumace alkoholu
- Nedostatek spánku
- Špatná kvalita ovzduší (včetně smogu, výfukových plynů automobilů)
- Nevhodné životní prostředí
- Nedostatek pobytu na čerstvém vzduchu
- Příliš suchý vzduch (pobyt v příliš vytápěných nebo klimatizovaných místnostech)
- Nadužívání antibiotik a léků obecně
- Nedostatečná nebo naopak přehnaná hygiena
- Přecházení nebo nedoléčení nemoci
Dalším faktorem, který může zvýšit riziko onemocnění, je vysoká kumulace lidí. Pokud jsme ve styku s velkým množstvím lidí, je zde také vyšší koncentrace virů a bakterií, se kterými se náš imunitní systém musí vypořádat. Když chodíme pravidelně na čerstvý vzduch, trávíme svůj čas v přírodě, je o náš imunitní systém a dobrý stav sliznic dobře postaráno (čerstvý vzduch, optimální vlhkost vzduchu, fyzická aktivita). Mnoho lidí však tráví většinu svého času tzv. „v kostce“ – v kancelářích, autech, školách, bytech nebo domech. Právě tyto prostory bez dostatečné cirkulace vzduchu, špatnou vlhkostí a vysokou kumulací lidí jsou ideálním místem pro množení mikrobů, a tedy i pro vznik nákazy.
V neposlední řadě imunitě neprospívá ani časté předepisování antibiotik, jejichž nadměrné a neuvážené používání snižuje schopnost přirozeného vytváření obranných látek. Kromě toho antibiotika často negativně ovlivňují přirozenou střevní mikroflóru, která má významný vliv na fungování imunity. Při léčbě antibiotiky se proto doporučuje podávat probiotika na obnovu střevní mikroflóry.
Zátěží na náš imunitní systém je také samotné onemocnění. Každá prodělaná nemoc podrobuje imunitu velké zkoušce. Tělo proto potřebuje určitý čas nejen na zvládnutí nemoci, ale také na zotavení a obnovení imunitní kapacity. Pokud nemoc neléčíme, přecházíme nebo léčbu ukončíme předčasně, tělo se nedokáže dostatečně zregenerovat a naše imunita se naopak oslabuje.
Představte si imunitu jako sklenici se speciální tekutinou – tuto tekutinu při nemoci postupně vyčerpáváte a doplnit jí můžete pomalu, až budete znovu zdraví. Pokud najedete do svého režimu dříve, než se úplně uzdravíte, začínáte vlastně s oslabeným štítem. Je tak pravděpodobnější, že na vás něco znovu „skočí“.
Jak posílit imunitu?
Trápí vás častá nemocnost? Nejlepším řešením oslabené imunity je prevence, která spočívá v úpravě životního stylu a zvyšování přirozené obranyschopnosti. Pro posílení imunity toho můžete udělat mnohé. Vyzkoušejte následujících 8 základních tipů pro podporu imunity.
1. Jezte nutričně vyváženou stravu
Vyvážený jídelníček je základem silné imunity. Ve vaší stravě by tak ideálně neměly chybět tyto potraviny:
- Zelenina
- Ovoce
- Zakysané mléčné výrobky
- Luštěniny
- Celozrnné obiloviny
- Brambory
- Libové maso
- Ryby
- Vejce
- Ořechy a semínka
- Kvalitní tuky (avokádo a rostlinné oleje – olivový, lněný, avokádový, konopný olej)
V jídelníčku naopak omezte spotřebu vysoce zpracovaných potravin, tučných jídel, soli a bílého cukru, který je vhodné nahradit jeho zdravější alternativou. Například medem, který je zdrojem vitamínů a minerálních látek. Pokud chcete cukr úplně odbourat nebo se snažíte zhubnout, místo medu zvolte raději čekankový sirup. Důležitá je také pestrost stravy a zdravá příprava jídla (vaření, dušení, pečení).
2. Pravidelně se hýbejte
Pohyb přirozeným způsobem podporuje srdečně-cévní systém, utužuje imunitní systém, ale také při něm tělo vyplavuje endorfiny, které nám zlepšují náladu a přinášejí radost. Neměli bychom tedy zapomínat na pravidelný pohyb, ideálně na čerstvém vzduchu. Možností pohybu je mnoho – svižná chůze, běh, cyklistika, běžky, posilování, pilates nebo třeba jóga. Každý si najde to své a důležité je hlavně u pohybu vytrvat. Za ideální se považuje alespoň 30 minut fyzické aktivity denně.
3. Dopřejte si dostatek odpočinku
Obranyschopnost organismu hodně závisí na spánku. Lidé, kteří mají dlouhodobě málo spánku, jsou častěji onemocní. Proto bychom si měli denně dopřát dostatek kvalitního spánku. Během spánku totiž dochází v těle k ozdravným procesům a regeneraci. Optimální je spát 7 až 9 hodin denně a usínat ideálně kolem 10. hodiny večer. V této době dochází k největší regeneraci hormonálního systému a respektujeme tím přirozené cirkadiánní rytmy těla.
Nezáleží jen na délce spánku, ale i na jeho kvalitě. Pokud budete spát 10 hodin, ale váš spánek bude povrchní a neustále se budete budit, tak se budete cítit tak, jako po dvou probdělých nocích. Nekvalitní spánek přináší kromě únavy další negativa, jako třeba potíže se soustředěním, nervozitu, sníženou výkonnost a spoustu zdravotních problémů z dlouhodobého hlediska.
Co dělat pro lepší kvalitu spánku se dočtete na našem magazínu v článku Spánková hygiena.
4. Nepodceňujte hygienu
Správná hygiena by měla být naprostou samozřejmostí. Základem je umývání rukou po pobytu venku, po návštěvě toalety, před a po manipulaci s potravinami, před konzumací jídla, po kašlání nebo kýchání a smrkání, po výměně plenek, po manipulaci s odpadem, před a po péči o nemocnou osobu, ale také po hraní si se zvířaty. Venku může být dodržování hygieny náročnější, proto si na cestu do tašky můžete pro jistotu přibalit i malé balení dezinfekčního gelu. Neméně důležité je každodenní čistění zubů, které udržuje nebezpečné bakterie pod kontrolou.
5. Omezte stres
Stres je normální součástí života a v určité míře může být přínosný. Ovšem v případě, že je stresu moc nebo stres přejde do chronického stavu, může si vybírat nemilou daň na našem zdraví. Nadmíra stresu může způsobovat větší nemocnost a snižovat přirozené imunitní funkce našeho těla. To následně může zvýšit frekvenci a závažnost infekcí a zpomalit dobu léčby. Se stresem je proto velice důležité naučit se pracovat. Zkuste relaxaci prostřednictvím hudby, kreslení nebo meditace. Najděte si něco, co vás uklidňuje a pomáhá relaxovat. Se zvládáním stresu pomůže i pohyb nebo třeba některé bylinky.
6. Nepřecházejte nemoci
I přes všechna opatření nás nachlazení nebo chřipka nemusí minout. Některé viry a bakterie jsou totiž velmi zákeřné a mohou imunitu zaskočit. V takovém případě je důležité zpomalit a poskytnout organismu čas i prostor, aby se s nemocí vypořádal. Pokud tak neuděláme, snižujeme schopnost své imunity bojovat v budoucnu s podobnou nemocí a zvládnout ji.
Důležitý je především klid na lůžku, dostatek tekutin a nutričně vyvážené strava bohatá na vitamíny, minerální látky a antioxidanty. Nezapomínáme také na pravidelné větrání místností, tedy výměnu vzduchu. Při potížích lze sáhnout po volně prodejných lécích na snížení horečky, zmírnění rýmy a bolesti v krku nebo kašle.
7. Přidejte vitamíny a minerální látky
V období chřipek je vhodné zvýšit přísun některých vitamínů a minerálních látek. Na prvním místě by proto měla stát zdravá strava s pestrou škálou zeleniny a ovoce. Jenže když je ovšem organismus oslabený, vyplatí se sáhnout také po některých doplňcích stravy. Mezi vitamíny a stopové prvky, které zvyšují odolnost organismu proti chřipkovým onemocněním, patří vitamíny skupiny B (především B6 a B12), vitamín C, vitamín D a E, dále kyselina listová, zinek a selen.
Podpořit imunitu dokážou i některé bylinky a přírodní doplňky stravy. Existují stovky různých bylin, které zvyšují obranyschopnost organismu, zkracují délku nemoci a snižují riziko případných komplikací. Za zmínku patří hlavně Echinacea purpurea (třapatka nachová), rakytník, zázvor, aloe pravá, černý bez nebo třeba lékořice. Imunitu podporují také beta-glukany a extrakty z hub Reishi, Shiitake a Maitake. Tyto extrakty najdete spolu s antioxidačně působícími plody Acai v unikátním mixu BeFit na posílení imunity.
8. Vyrazte si do přírody
Pobyt venku hraje podstatnou roli v prevenci respiračních onemocnění díky zajištění čerstvého vzduchu a přísunu vitamínu D. Vitamín D ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu, a je tak důležitý pro správnou stavbu kostí a zubů. Kromě toho je však naprosto nepostradatelný pro imunitní systém. Hlavními zdroji vitamínu D jsou tučné ryby, žloutky a mléčné výrobky. Vitamín D ovšem čerpáme také ze slunce. Pro dostatečný přísun vitamínu D se doporučuje strávit alespoň 10–15 minut venku každý den (v zimě o něco déle). S pobytem venku souvisí i pravidelný pohyb, který má na obranyschopnost člověka také pozitivní vliv.