Vysoká hladina cholesterolu v krvi se jednoznačně podílí na vzniku kardiovaskulárních chorob. Nic ale není jen černé nebo bílé.
Cholesterol je pro lidské tělo nezbytný a plní řadu důležitých funkcí, ale příliš mnoho
cholesterolu, a především nevhodné složení jednotlivých frakcí (LDL, HDL, triglyceridy) v krvi člověku škodí. Nadbytek
cholesterolu se ukládá ve stěnách cév a poškozuje je, přičemž pozornost si zaslouží hlavně krevní tuky triglyceridy a LDL
cholesterol. Zvyšuje se riziko krevních sraženin (trombóz), které se pak mohou uvolňovat do krve a
způsobit vážné následky jako je srdeční infarkt nebo mozková mrtvice v důsledku ucpání tepny vedoucí do srdce nebo mozku. Skvělou zprávou je, že hladinu
cholesterolu lze v mnoha případech snížit a upravit vhodnou změnou stravy a životosprávy. Hladinu krevního
cholesterolu bychom měli udržovat v normálních rozmezích jak v rámci léčby vysokého krevního
cholesterolu, tak v rámci jeho prevence. Pojďme si říct, jak na to.
Cholesterol – opravdu škodí zdraví?
Nejprve si řekněme, co ten
cholesterol vůbec je.
Cholesterol není zabiják, ba naopak.
Cholesterol je látka nezbytná pro lidský organismus a je pro náš život nepostradatelný.
Cholesterol je součástí myelinových obalů nervových vláken, je výchozí sloučeninou při biosyntéze žlučových kyselin, steroidních hormonů (např. pohlavní hormony) a vitaminu D. Nicméně, pokud máme
cholesterolu v krvi nadbytek (máme v krvi vysokou koncentraci cholesterolu), může pro nás být naopak velice škodlivý.
Cholesterol může být tedy jak dobrým sluhou, tak i velice zlým pánem. Část
cholesterolu (cca 150-300 g) je přijímána potravou, ovšem většina (cca 1,5 g) je syntetizována v těle, zejména v játrech a v menší míře v
kůře nadledvin nebo
kůži. Omezení
cholesterolu ze stravy tedy automaticky neznamená, že v těle nastane okamžitý deficit
cholesterolu, protože si jej tělo vytváří samo podle aktuální potřeby. Množství
cholesterolu přijímaného stravou závisí na typu našeho stravování – například vegetarián z rostlinné stravy získává jen minimum
cholesterolu a je odkázán na syntézu
cholesterolu ve vlastním těle (endogenní syntéza). Naopak člověk, který jí denně několikrát tučné maso, bude mít příjem
cholesterolu mnohonásobně vyšší. Zdroji
cholesterolu v potravě jsou především živočišné potraviny, tzn. maso, uzeniny, vnitřnosti, vejce, mléčné výrobky a živočišné tuky.
Cholesterol přijatý z potravy je vstřebáván v tenkém střevě trávicího traktu, odkud se dostává do jater a putuje pomocí bílkovinných přenašečů k buňkám (lipoproteiny), kde je k dispozici pro zabudování do buněčných membrán nebo pro syntézu steroidních látek. Ovšem, při nadbytku je pak
cholesterol v buňkách ukládán do zásoby a za určitých podmínek i do stěn cév (proces aterogeneze).
Lipoproteiny, „zlý a hodný“ cholesterol
Cholesterol a ostatní tuky jsou po navázání na proteinové částice přenášeny krví prostřednictvím částic zvaných lipoproteiny. Lipoproteiny se skládají z apoproteinů, triacylglycerolů,
cholesterolu, esterů
cholesterolu a fosfolipidů. Vzájemně se liší velikostí, hustotou, složením lipidů (tukových částic), místem jejich vzniku a svými apoproteiny (bílkovinnou složkou). Lipoproteiny se dělí do pěti základních kategorií: chylomikrony, VLDL (very low density lipoprotein), IDL (intermediate density lipoprotein), LDL (low density lipoprotein) a HDL (high density lipoprotein).
- Chylomikrony jsou největší lipoproteinové částice. Obsahují vysoké množství triacylglycerolů (neutrálních tuků) a málo proteinů (bílkovin). Chylomikrony vznikají ve střevních buňkách, odkud jsou uvolňovány do lymfatického systému a poté do krevního oběhu. Chylomikrony přenášejí mastné kyseliny ke svalům a tukovým buňkám.
- Lipoproteiny o velmi nízké hustotě (VLDL) vznikají v játrech ze zbytkových částic chylomikronů. Jejich úkolem je přenášet triacylglyceroly a cholesterol z potravy i nově vznikající v těle k periferním tkáním, proto mají velký aterogenní účinek (podporují vznik aterosklerózy).
- Lipoproteiny o střední hustotě (IDL) vznikají přeměnou VLDL částic. VLDL se postupně mění na IDL a poté na LDL.
- Lipoproteiny o nízké hustotě (LDL) přenášejí cholesterol z jater do buněk. LDL bývají označovány za „špatný“ nebo „zlý“ cholesterol, protože za určitých podmínek se ukládají na stěnách tepen, a tím snižují jejich vnitřní průměr. Tento proces se nazývá jako ateroskleróza. LDL mohou vznikat přirozenou cestou v organismu, ale problémem je, že u některých osob je jejich produkce příliš vysoká a bývá ještě podpořena o vysoký příjem nevhodných tuků s obsahem LDL částic v potravě (nasycené tuky).
- Lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL) vznikají v játrech a v buňkách střevní sliznice. Jejich úkolem je přenos volného cholesterolu z krve zpět do jater, a tím chrání před aterogenním působením. Proto se také nazývají jako „hodný“ cholesterol.
Zdravá a riziková hladina krevního cholesterolu
Svou koncentraci
cholesterolu v krvi je důležité znát pro určení míry rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění, a to i v rámci zdravého životního stylu. Koncentrace
cholesterolu udává rovnováhu mezi příjmem
cholesterolu ve stravě, a jeho syntézou a odbouráváním v těle.
Při zjišťování celkového krevního cholesterolu je nutné brát v úvahu existenci několika forem cholesterolu v krevní plazmě – LDL, HDL částic a triacylglycerolů, které jsou důležitým faktorem při vzniku kardiovaskulárních chorob. Vyšetření na krevní
cholesterol je vhodné provádět u zdravých osob s normálními nebo hraničními hodnotami alespoň v tříletých intervalech, a častěji u jedinců s rizikovými hodnotami (např. starší osoby, diabetici, osoby s hypertenzí, obézní jedinci).
| Lipidová frakce |
Koncentrace lipidů (mmol/l) |
|
Žádoucí
|
Hraniční
|
Riziková
|
Cholesterol
|
< 5,00
|
5,15-6,19
|
> 6,22
|
HDL cholesterol
|
> 1,2 ženy
|
0,91-1,40
|
< 0,91
|
> 1,0 muži
|
LDL cholesterol
|
< 3,00
|
3,37-4,12
|
≥ 4,14
|
Triacylglyceroly
|
< 1,7
|
1,80-4,00
|
> 4,00
|
Tabulka 1: Koncentrace lipidů v krvi a kardiovaskulární riziko
Hypercholesterolémie aneb když je cholesterol vysoký ...
Příliš mnoho
cholesterolu v krvi (hypercholesterolémie) představuje hlavní rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění, která mohou vést až k infarktu myokardu nebo mozkové mrtvici. Kardiovaskulární onemocnění patří mezi jednu z hlavních příčin úmrtí v Evropě. Příčiny vysokého krevního
cholesterolu mohou být různé, od genetických predispozic, přes akutní nebo chronické onemocnění, až po vnější faktory jako je strava,
pohyb, alkohol, kouření a jiné.
Je však nutné podchytit tento stav včas a zaměřit se na rizikové faktory. Uvádí se, že pouhé snížení hladiny LDL
cholesterolu v krvi o 1 % vede k poklesu rizika srdečních příhod asi o 2 %, a zvýšení protektivního HDL
cholesterolu snižuje toto riziko o další 2-3 %. V důsledku nadbytku LDL
cholesterolu a dalších tukových částic v krvi dochází k jejich usazování, a vznikají metabolické a strukturální změny cévní stěny vedoucí ke vzniku aterosklerózy.
Příznaky vysokého cholesterolu? Žádné nejsou!
Na zvýšených hladinách
cholesterolu a krevních tuků je nebezpečné to, že nijak nebolí a ze začátku se neprojevují žádnými nápadnými příznaky. Prvním varovným signálem jsou často až závažné komplikace v podobě bolesti na hrudi, anginy pectoris nebo infarktu myokardu, mrtvice a aterosklerózy.
Ateroskleróza vzniká jako následek místního hromadění lipidů v arteriích (tepnách), což vede k postupnému zužování průsvitu tepny. To může vést k jejímu úplnému uzavření, a tím i k přerušení přívodu živin a kyslíku. V důsledku toho postižené tkáně většinou odumírají, a to má za následek poruchy řady funkcí tkání a orgánů, které postižená tepna vyživuje. Ateroskleróza má mnoho vážných komplikací jako je ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda a ischemická choroba dolních končetin. Nejvíc rizikovým faktorem je hypercholesterolémie,
pokud se hodnota celkového cholesterolu vyšplhá nad 6,2 mmol/l a LDL cholesterolu nad 4,1 mmol/l. Vznik aterosklerózy podporuje také kouření, arteriální hypertenze nad 140/90 mmHg a diabetes mellitus (cukrovka), a s ním spojená inzulínová rezistence.
Jak ovlivnit hladinu cholesterolu v krvi?
Nejvýrazněji hladinu
cholesterolu v krvi ovlivňuje tělesná hmotnost. Zvýšení hmotnosti je následováno zvýšením krevních tuků a
cholesterolu, ale i poklesem HDL
cholesterolu. Pokud je vysoká hladina krevního
cholesterolu spojena i s nadváhou, je primárním řešením
normalizace tělesné hmotnosti. K redukci nadváhy vede omezení kalorického příjmu společně vhodným výběrem stravy a zvýšením energetického výdeje. Změna stravovacích návyků a úprava jídelníčku je základním opatřením při snižování vysokého krevního
cholesterolu a krevních tuků (triglyceridů). Pravidelná pohybová aktivita má pozitivní vliv na snižování krevních tuků, celkového a LDL
cholesterolu, zatímco dochází ke zvyšování protektivního HDL
cholesterolu. Tento účinek je dán především urychlením degradace lipoproteinových částic při zvýšené fyzické aktivitě. K poklesu
cholesterolu se doporučuje alespoň
3x týdně 30 minut fyzické aktivity a výsledků lze dosáhnout už během prvních dvou měsíců. Ideální je zařadit
pohyb každý den. Fyzická aktivita by měla být zvolena tak, aby odpovídala zdravotnímu stavu jedince a zároveň ho bavila, protože by u ní měl setrvat dlouhodobě. Vhodnými aktivitami je například svižná
chůze, plavání, běh na lyžích nebo cyklistika. Ideální tepová frekvence pro utužování kardiovaskulárního zdraví by měla být 60-70 % maximální tepové frekvence, která se dá snadno vypočítat ze vzorce 220-věk. Pokud změníte svou životosprávu, výsledky se většinou projeví už za několik týdnů.
Hladinu
cholesterolu v krvi lze ovlivnit i dalšími režimovými opatřeními, a to omezením rizikových faktorů, které negativně ovlivňují hladinu krevního
cholesterolu. Na stavu a zdraví cév se negativně projevuje kouření a pobyt v zakouřeném prostředí. Už i jedna cigareta denně vede k usazování LDL částic
cholesterolu ve stěnách cév. Odbourejte také dlouhodobý stres, který negativně ovlivňuje kardiovaskulární zdraví. Snažte se více odpočívat a věnovat relaxačním metodám. V některých vážnějších případech je kromě režimových opatření vyžadována i farmakologická léčba (léky), kterou doporučí lékař.
Hlídejte si zdravé tuky
Při snižování
cholesterolu v krvi i při prevenci v rámci zdravého životního stylu je důležité zaměřit se hlavně na složení tuků (mastných kyselin) v jídelníčku. Tuky patří do širší rodiny tzv. lipidů, které jsou obsáhlou a rozmanitou skupinou přirozeně se vyskytujících látek. Tuky jsou estery složené z mastných kyselin a glycerolu, což jim dává vlastnost nerozpustnosti ve vodě. Z hlediska výživy je důležité vědět, že mastné kyseliny v tucích se navzájem odlišují délkou řetězce, stupněm nenasycenosti, polohou a orientací dvojné vazby v uhlíkovém řetězci. Právě tyto vlastnosti ovlivňují i to, jak budou působit v organismu a ovlivňovat lidské zdraví. Mastné kyseliny rozlišujeme na nasycené mastné kyseliny (SAFA, saturated fatty acids) a
nenasycené mastné kyseliny, které dále dělíme na mononenasycené mastné kyseliny (MUFA, monounsaturated fatty acids) a polynenasycené mastné mastné kyseliny (PUFA, polyunsaturated fatty acids). Živočišné tuky (máslo, sádlo, mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku, tučné uzeniny, tučná masa) mají vysoký podíl nasycených mastných kyselin, které často přispívají ke zvyšování hladiny celkového
cholesterolu a LDL
cholesterolu v krvi. Naopak většina rostlinných tuků (např. řepkový olej, některé margaríny, ořechy, semínka) má vysoké zastoupení nenasycených mastných kyselin, které napomáhá snižovat LDL
cholesterolu v krvi (s výjimkou tropických tuků jako je kokosový a palmový tuk).
Nasycené mastné kyseliny
Nasycené mastné kyseliny neobsahují v řetězci žádnou dvojnou vazbu. Vyskytují se hlavně v potravinách živočišného původu (například maso, vejce, mléčné výrobky atd.), ale mohou být zastoupeny i v některých tucích rostlinného původu jako je kokosový a palmový tuk. Rostlinné tuky s obsahem nasycených mastných kyselin jsou nejčastěji součástí průmyslově zpracovaných potravin jako třeba náhražky čokolád, sušenky, sladké pečivo, mražené krémy a zmrzliny, listové těsto, polevy aj. Nasycené tuky zvyšují riziko kardiovaskulárních chorob, ale je nutné vědět, že ne všechny nasycené mastné kyseliny mají na hladinu krevního
cholesterolu stejný vliv. Nasycené mastné kyseliny s krátkým řetězcem (C4 máselná) a středním řetězcem (C6 kapronová, C8 kaprylová, C10 kaprinová) mají na hladinu krevního
cholesterolu neutrální vliv, naopak nasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem výrazně zvyšují hladinu krevního
cholesterolu, a tím i riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Nejvýrazněji zvyšuje hladinu LDL
cholesterolu kyselina laurová (kokosový olej), myristová (kokosový olej, palmojádrový tuk, mléčný tuk) a palmitová (palmový olej, tučná masa), zatímco kyselina stearová (kakaové máslo, živočišné tuky) má na
cholesterol spíše neutrální vliv.
Mononenasycené mastné kyseliny
Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA, monounsaturated fatty acids) obsahují v řetězci jednu dvojnou vazbu. Vyskytují se především v rostlinných tucích a olejích, olivách, olivovém oleji, avokádu a některých druzích ořechů. Hlavním zástupcem mononenasycených mastných kyselin je kyselina olejová. Mononenasycené mastné kyseliny snižují hladinu celkového
cholesterolu a LDL
cholesterolu v krvi, a působí tak preventivně proti ateroskleróze a srdečně-cévním onemocněním.
Polynanasycené mastné kyseliny
Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA, polyunsaturated fatty acids) obsahují v řetězci dvě nebo více dvojných vazeb. Zdroji PUFA jsou ryby, ořechy, lněný olej a olejnatá
semena. Mezi
polynenasycené mastné kyseliny patří také tzv. esenciální mastné kyseliny, které si organismus člověka neumí sám vytvořit, a musí je tak přijímat v dostatečném množství ve stravě. Těmito esenciálními mastnými kyselinami je kyselina linolová, kyselina α-linolenová a kyselina arachidonová. PUFA dále dělíme podle pozice první dvojné vazby v řetězci na PUFA
omega-3 a PUFA
omega-6.
- Omega-6 PUFA snižují hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu v krvi. Při vysokém příjmu však mohou také snižovat i hladinu ochranného HDL cholesterolu. Hlavním zástupcem omega-6 je kyselina linolová (LA), která se nachází v rostlinných olejích, ořeších a olejnatých semenech. Kyselina linolová se může metabolizovat na kyselinu arachidonovou (AA), která má prozánětlivé účinky, proto nadměrný přísun omega-6 polynenasycených mastných kyselin na úkor omega-3 ve stravě může vést k převaze zánětlivých procesů v těle.
- Omega-3 PUFA. Mezi zástupce omega-3 polynenasycených mastných kyselin patří kyselina α-linolenová (ALA), kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). První kyselina se vyskytuje v lněném oleji, lněných semenech, řepkovém oleji a ořeších. EPA a DHA se přirozeně vyskytují v rybách, rybím oleji, mořských řasách a krilu (malých oceánských korýších). EPA je stejně jako AA prekurzorem skupiny hormonálních látek zvaných eikosanoidy, které regulují zánětlivé procesy těla. Oproti AA však EPA působí protizánětlivě a antitromboticky, tedy brání vzniku krevních sraženin. Svým protizánětlivým působením tak omega-3 PUFA snižují riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění a příznivě ovlivňují průběh kardiovaskulárních chorob.
Jak příjem
omega-3, tak i příjem
omega-6 je pro tělo nezbytný. V ČR se však současnosti poměr mezi
omega-3 a
omega-6 pohybuje zhruba mezi 1:15-18, a to je opravdu hodně. Tento stav je důsledkem nevyváženosti naší stravy, ve které chybí zdroje
omega-3 PUFA. Aby byl vyvážen účinek mezi zánětlivými a protizánětlivými účinky nenasycených mastných kyselin, doporučuje se konzumovat takovou stravu, aby byl zajištěn poměr mezi příjmem
omega-3 PUFA a
omega-6 ideálně 1:2-1:4.
Trans-nenasycené mastné kyseliny
Trans-nenasycené mastné kyseliny (TFA, trans fatty acids) jsou
nenasycené mastné kyseliny s odlišným prostorovým uspořádáním uhlíku a vodíku v řetězci. Dá se říct, že z tuků jsou jedny z nejnebezpečnější pro lidské zdraví, neboť prokazatelně zvyšují hladinu LDL
cholesterolu v krvi, podporují vznik srdečně-cévních onemocnění, cukrovky 2. typu a dalších civilizačních chorob. TFA se kdysi v potravinářství hojně vyskytovaly v podobě ztužených tuků, dnes se od ztužování tuků upouští. TFA jsou však stále přítomny v řadě vysoce zpracovaných potravin, kam se tyto tuky přidávají nejčastěji kvůli levnější ceně. Setkáme se s nimi zejména v trvanlivém a jemném pečivu (koblihy, šátečky, buchty aj.), cukrovinkách, zmrzlinách, nanucích a některých müsli tyčinkách.
Vhodné a nevhodné potraviny
Mezi potraviny vhodné pro snižování
cholesterolu obecně patří zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a pečivo, libové maso, ryby, luštěniny, brambory, rýže, ořechy a
semínka. Naopak pozor je potřeba si dát na tučné druhy masa, tučné uzeniny, šlehačku, smetanu, tavené a smetanové sýry, sladkosti a cukrovinky.
Potraviny
|
Vhodné
|
Méně vhodné
|
Nevhodné
|
Maso
|
Libové druhy masa (krůtí a kuřecí prsa, libové hovězí zadní, vepřová kýta)
|
Častá konzumace tučnějšího masa (např. hovězí přední, vepřová plec), drůbež s kůží), vnitřností
|
Tučné druhy masa (krkovice, bůček), tučná drůbež s kůží, mleté maso z obchodu
|
Ryby
|
Všechny druhy bez kůže
|
Ryby s kůží
|
|
Masné výrobky
|
Drůbeží šunka prsní, šunka nad 80 % masa
|
Párky a salámy s obsahem masa alespoň 70 %
|
Salámy s nízkým obsahem masa, párky s obsahem masa pod 70 %, masové konzervy, paštiky, zabíjačkové výrobky
|
Sýry
|
Sýry do 30 % tuku v sušině, nízkotučné sýry, krémové sýry s obsahem tuku do 15 g/100 g, Cottage sýr
|
Sýry s obsahem tuku do 45 % tuku v sušině
|
Smetanové sýry, sýry s obsahem tuku nad 45 % tuku v sušině
|
Mléko
|
Nízkotučné a polotučné mléko
|
Plnotučné mléko v menším množství
|
Plnotučné mléko ve větší míře
|
Jogurty
|
Do 3 % tuku a bílé
|
Bílé jogurty 3,5-4 % tuku, ovocné jogurty bez cukru
|
Jogurty nad 4 % tuku, slazené jogurty
|
Mléčné výrobky
|
Tvaroh měkký, nízkotučný a polotučný, kefír neochucený
|
|
Smetana, šlehačka, plnotučné výrobky
|
Vejce
|
5-7 vajec týdně
|
|
|
Přílohy
|
Celozrnné varianty (rýže, těstoviny, quinoa, pohanka, bulgur, kuskus), brambory, vše v nesmažené podobě
|
|
Smažené přílohy, knedlíky, těstoviny z bílé pšenice
|
Chléb a pečivo
|
Celozrnné a žitné pečivo, křehké plátky
|
|
Pečivo z bílé pšenice, jemné a trvanlivé pečivo, sušenky
|
Tuky
|
Kvalitní rostlinné oleje (řepkový, olivový, lněný), kvalitní rostlinné margaríny, ořechy, semena, avokádo
|
Slunečnicový olej, máslo v přiměřeném množství
|
Margaríny s obsahem ztužených tuků, kokosový a palmový tuk, sádlo
|
Ovoce a zelenina
|
Všechny druhy – čerstvé i tepelně upravené (ne smažené)
|
Nakládaná
|
Smažená zelenina, džemy a marmelády s vysokým obsahem cukru, proslazené ovoce
|
Tabulka 2: Vhodné a nevhodné potraviny při vysokém cholesterolu
Zásady pro snížení cholesterolu v krvi
- Omezte příjem tuků na maximálně 30 % celkového příjmu energie
- Přibližně 1/3 tuků v potravě by měla pocházet z živočišných zdrojů a 2/3 by měly pocházet z rostlinných zdrojů
- V případě, že máte hraniční nebo vysoký krevní cholesterol, snižte příjem potravin bohatých na cholesterol na maximálně 300 mg za den
- Zvyšte příjem vlákniny ve stravě, která snižuje vstřebávání cholesterolu ve střevě (vstřebávání cholesterolu snižují i některé zelené potraviny, např. Chlorella, jejíž doplňkové užívání vyrovnává i hladinu krevního cukru, opatrně však s jejím používáním, pokud trpíte cukrovkou).
- Nasycené mastné kyseliny by měly tvořit méně než 10 % celkového energetického příjmu
- Trans nenasycené mastné kyseliny by měly být co nejvíce omezeny (max. 2 g/den)
- Omega-6 by měly tvořit ideálně 2,5-10 % z příjmu tuků
- Omega-3 by měly tvořit ideálně 0,5-2 % z příjmu tuků
- Zbytek příjmu tuků by měly tvořit mononenasycené mastné kyseliny (MUFA)
- Jezte pravidelně ryby (ideálně 2x týdně), nejlépe mořské – losos, makrela, sleď, které jsou důležitým zdrojem nenasycených mastných kyselin EPA a DHA
- Pravidelně do jídelníčku zařaďte zeleninu a ovoce
- Dodržujte pravidelný příjem tekutin
- Upřednostňujte celozrnné varianty potravin (celozrnné pečivo, chléb, těstoviny, obiloviny, ovesné vločky atp.)
- Do studené kuchyně používejte převážně kvalitní oleje (olivový, lněný), na tepelnou úpravu jídla oleje výhodného složení (řepkový)
- Jezte méně tučné mléčné výrobky
- Omezte slazení cukrem a konzumaci potravin s obsahem cukru
- Vyhněte se častému smažení
- Omezte příjem soli
- Snižte svou tělesnou hmotnost (při nadváze a obezitě)
- Snižte nadměrnou konzumaci alkoholu a energetických nápojů
- Pravidelně se hýbejte
Dieta při vysokém cholesterolu – ukázkový jídelníček
Snídaně: Celozrnný chléb s vysokoprocentní drůbeží šunkou, lehce namazaný žervé, rajče, zelený čaj (např.
Matcha tea)
Poznámka 1: Zelený čaj napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a brání ukládání cholesterolu v cévách (pravděpodobně díky obsaženým flavonoidům katechinům). Napomáhá také při redukci tělesné hmotnosti a při regulaci chuti k jídlu. Má antioxidační účinky, čímž zamezuje oxidaci tuků a cholesterolu v krvi (oxidovaný cholesterol je významný činitel při vzniku aterosklerózy).
Svačina: Tvaroh s kešu ořechy a čekankovým sirupem
Oběd: Filé z tresky s bramborami vařenými ve slupce, mrkvový salát
Svačina: Knäckebrot s vejcem, okurka
Večeře: Salát s celozrnným kuskusem, kuřecím masem (prsa) na
kurkumě, dušenou zeleninou, olivovým olejem a sýrem 30 % t.v.s.
Poznámka 2: I tak obyčejná věc jako koření kurkuma může být dobrým pomocníkem při vysokém cholesterolu. Kurkuma podporuje metabolismus a napomáhá při regulaci tělesné hmotnosti. Má protizánětlivé účinky a napomáhá odstraňovat metabolity z těla.
Související produkty
Související témata
Použité zdroje
- Allaire J, et al. LDL particle number and size and cardiovascular risk: anything new under the sun?. Curr Opin Lipidol. (2017)
- Effect of a High Saturated Fat and No-Starch Diet on Serum Lipid Subfractions in Patients With Documented Atherosclerotic Cardiovascular Disease.
- Johnson C, Greenland P. Effects of exercise, dietary cholesterol, and dietary fat on blood lipids. Arch Intern Med. (1990)
- Keys A, Grande F. Role of dietary fat in human nutrition. III. Diet and the epidemiology of coronary heart disease. Am J Public Health Nations Health. (1957)
- Lovegrove JA, Hobbs DA. New perspectives on dairy and cardiovascular health. Proc Nutr Soc. (2016)
- McQueen MJ, et al. Lipids, lipoproteins, and apolipoproteins as risk markers of myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): a case-control study. Lancet. (2008)
- Orsavova J, et al. Fatty Acids Composition of Vegetable Oils and Its Contribution to Dietary Energy Intake and Dependence of Cardiovascular Mortality on Dietary Intake of Fatty Acids. Int J Mol Sci. (2015)
- Poudyal H, Brown L. Should the pharmacological actions of dietary fatty acids in cardiometabolic disorders be classified based on biological or chemical function?. Prog Lipid Res. (2015)
- Zong G, et al. Monounsaturated fats from plant and animal sources in relation to risk of coronary heart disease among US men and women. The American Journal of Clinical Nutrition. (2018)