Vitamíny jsou různorodou skupinou látek, jimž jsme uměle dali název vit-aminy (možná kvůli lepšímu zapamatování); látky s aminovou skupinou, které jsou nezbytné pro život. Lidské tělo není schopné si většinu vitamínů samo vytvořit a stává se na jejich příjmu závislé. Hlavně z toho důvodu, že jsou pro lidské tělo naprosto nepostradatelné a hrají významnou roli v metabolismu bílkovin, tuků, cukrů, v syntéze nových tkání nebo reparaci starých tkání, podporují imunitní systém těla v boji proti infekcím a “zpomalují” stárnutí organismu. Nejen z těchto důvodů je potřeba přijímat vitamíny z vnějších zdrojů; potravin z živočišných nebo rostlinných zdrojů.
V roce 2016 bylo v USA hlášeno téměř 64 000 případů předávkování vitaminových nebo multivitaminových přípravků, z nichž se téměř 72 % objevilo u dětí.
Poptávka a nabídka
Obzvláště v zimním období se zvyšuje poptávka lidí po užívání různých multivitaminových přípravků nebo doplňků stravy se specifickými vitamíny. Obecně jsou považovány tyto přípravky za bezpečné (hlavně pokud se užívají správně), ale je možné, že bychom si jimi mohli ublížit? Existují situace, kdy si sami můžeme říct, že žádný doplněk nepotřebujeme a můžeme jej vysadit nebo místo toho jiný nasadit? Je obecně známo nebo by mělo být známo, že se vitamínové doplňky nebo byliny obsahující velké množství vitamínů užívají v případě jejich nedostatku v organismu nebo při jejich zvýšené potřebě.
Vitamíny rozpustné ve vodě
Mezi vitamíny rozpustné ve vodě nejčastěji zařazujeme B komplex. Jedná se o celou řadu látek, z nichž v případě kyseliny pantotenové, kyseliny listové a biotinu nemůžeme mluvit o možnosti předávkování. Kromě vitaminu B12 nedochází k ukládání těchto vitamínů do těla a při jejich nadužívání se prostě vyloučí z těla pryč. U vitamínu B12 se můžeme setkat se zvláštním paradoxem. Nedostatek vitamínu B12 se projevuje podobně jako po jeho předávkování, tedy anémií. Samozřejmě jeho nedostatek bývá doprovázen dalšími přidruženými projevy, neurologickými potížemi, a proto by měl být denní příjem vitaminu B12 adekvátní, zároveň by však neměl převyšovat dávku 1 mg/den.
Většina vitamínů B se bezpečně vyloučí ledvinami pryč. Není zde řeč o přírodních zdrojích nebo běžné stravě, ty jsou totiž opravdu neškodné. Škodlivé jsou umělé zdroje vitamínů B ve formě tablet a těch by se muselo navíc spolykat opravdu hrsti.
Hlavními přírodními zdroji vitaminu B jsou maso, celozrnné obiloviny, luštěniny, sýry, kvasnice, ořechy. Níže jsou zmíněné doporučené denní dávky (DDD) vitaminů. Velkým zdrojem B komplexu je acerola, houba maitake, mladá pšenice nebo acai.
B komplex
- DDD vitamínu B1 je 1.5 mg, toxická dávka je přes 100 mg
- DDD vitamínu B2 je 1.6 mg, toxická dávka přes 80 mg
- DDD vitamínu B3 je cca 20 mg, toxická dávka je přes 500 mg
- DDD vitamínu B5 je 10 mg, toxická dávka se nezná, škodlivá je mezi 100 až 200 mg
- DDD vitamínu B6 je 1.4 mg, toxická dávka je více než 500 mg při dlouhodobém užívání
Vitamin C
Vitamin C je velice dobře snášený, i když se na druhou stranu můžeme v některých případech setkat s vedlejšími účinky z tzv. předávkování. Nejedná se samozřejmě o život ohrožující stav jako v případě některých léčiv, ale minimálně se zde jedná o situaci, kdy užíváme něco zbytečně nebo nadbytečně. Denní doporučená dávka vitaminu C se u dospělého člověka nachází kolem 100 mg, u těhotných a kojících se dávka zvyšuje na 150 mg a při léčbě nachlazení nebo virózy se již několik desetiletí doporučuje dávka 500-1000 mg.
V některých případech závažných onkologických onemocnění se právě megadávky vitamínu C doporučují v léčbě - je zde ale obrovský limit. Terapie musí být kontrolovaná, lékařem stanovená, intravenózně podávaná a není hrazena ze zdravotního pojištění.
Chronicky podávané dávky nad doporučeným limitem, například 3000 mg/den, mohou vést k podráždění sliznice trávicího traktu, mohou způsobit průjmy, tvorbu oxalátových kamenů a uškodit pacientům s již nemocnými ledvinami. Stává se, že dospělý zkonzumuje 5-20 g vitaminu C za den a je naprosto v pořádku. Existují i záznamy o nemocných pacientech užívajících 100-200 g vitaminu C bez projevů závažné toxicity.
Přírodními zdroji vitaminu C jsou citrusové ovoce (pomeranč, citron, grapefruit, limetka), papája, kiwi, brusinky, rybíz, bobulové plody, šípek, zelenina (brambory, zelená zelenina, rajčata, květák, špenát, brokolice, paprika). Velkými zdroji vitaminu C je camu camu, acerola, mladá pšenice, acai, chia semínka, šanta kočičí, gotu kola, kotvičník zemní nebo echinacea purpurea.
Vitamíny rozpustné v tucích
Zde je situace naprosto odlišná. Vitaminy rozpustné v tucích se mohou dlouhodobě uložit v tukové tkáni a jaterní tkáni, vytvářet jakási “depa” a uvolňovat se buďto postupně nebo v závislosti na spalování tuků a lidskému organismu tak uškodit předávkováním. Mezi zvláště rizikové patří vitamin A v těhotenství.
Vitamin A
Vitamin A se přirozeně vyskytuje v živočišném základě, kdy jsou jeho největší depa (zásoby) v játrech. Provitamíny, které se do vitaminu A po metabolizaci “mění”, se nazývají karotenoidy a jejich přirozeným zdrojem jsou potraviny rostlinného původu. Hypervitaminóza vitaminu A může vyústit v praskání rtů a podrážděnost.
Vitamin A je rizikový v těhotenství, kdy jeho nadbytečný příjem může způsobit vývojové vady plodu. Zde je však na místě připomínka, že by se měl vitamin A užívat pravidelně ve 2. a 3. trimestru těhotenství, jelikož jeho nedostatek může vést k vývojovým vadám plic a imunitního systému. Vitamin A je také rizikový u žen v menopauze, jelikož právě vitamin A byl dán do souvislosti se sníženou kostní denzitou a zvýšenou incidencí zlomenin kostí. Může způsobit průjmy, ledvinové a žlučníkové koliky.
Přírodní zdroje vitaminu A jsou zelenina (kapusta, špenát, kedlubna, meloun, zelí, brokolice, kukuřice, mrkev, salát, petržel), ovoce (meruňky, třešně) a živočišné zdroje (játra, rybí tuk, tučné ryby, vaječný žloutek, mléko). Velkým zdrojem je mimo jiné gotu kola.
Vitamin D ve světle reflektorů
V poslední době raketově vzrostl zájem o podávání vitaminu D v mnoha indikacích (i onkologických) a v mnoha dávkovacích režimech. Zvýšené dávkování vitaminu by vždy mělo proběhnout po podrobné diskuzi a konzultaci s ošetřujícím lékařem, který by neměl zanedbat možné souvislosti včetně vytvoření zásobní dep. Vitamin D ve vysokých dávkách způsobuje vyplavení vápníku z kostí, čímž se způsobí jeho vyšší vylučování z těla. Hyperkalcémie zároveň může způsobit trávicí potíže, svalovou únavu a nebo zvracení.
Na místě je zmínit fakt, že nadužívání vitaminu D (neboli hypervitaminóza) může být způsobeno pouze doplňky stravy nebo přípravky obsahující vitamin D, ne však konzumací přírodních zdrojů vitaminu D nebo opalováním.
Používá se jako antioxidant rozpustný v tucích, které chrání tkáň před poškozením volnými radikály. Přírodní zdroje vitaminu E jsou mléko, máslo, pšeničné klíčky, salát, sója, burské oříšky a samozřejmě maso. Nadužívání vitaminu E může přechodně vyvolat žaludeční potíže, průjmy nebo poruchy vstřebávání vitamínu K.
Tento vitamín je přítomen především v listové zelenině. Je klíčovým mezníkem ve funkci několika proteinů podílejících se procesu srážení, poté v mineralizaci kostí, růstu buněk a metabolismu specifických proteinů ve stěnách cév. Nedostatek vitamínu K může vyústit v poruchách krevní srážlivosti, jinak řečeno člověk může vykrvácet. Nedostatek vitamínu K u kojenců může být životu ohrožující stav a může skončit řídnutím kostí. Přírodním zdrojem je mladá pšenice.
Cesta ven?
Z výše popsaného je zřetelně vidět, že by se mělo vše včetně užívání doplňků stravy náležitě uvážit a přistoupit k podávání některých vitamínů pouze při jejich nedostatku a v potřebném množství. Je nezbytně nutné si uvědomit, že by pacienti neměli zbytečně přesahovat doporučená denní množství vitamínů, nekombinovat několik přípravků najednou a uvědomit si, že zde neplatí pravidlo: “čím více, tím lépe”. V této souvislosti zde hraje důležitou roli předcházení tvorby zásobního depa, které může potencionálně pacientovi uškodit.
Pokud si pacient není dostatečně jistý, měl by vždy navštívit svého lékárníka nebo lékaře a své potíže konzultovat. Je možné i zvolit přírodní cestu užívání vitaminů.
Použité zdroje:
- Gummin DD, Mowry JB et al. 2016 Annual Report of the American Association of Poison Control Centers National Poison Data System (NPDS): 34th Annual Report. Clinical Toxicology. 2017; 55(10): 1072–1254. doi:10.1080/15563650.2017.1388087
- Bozzo P, Chua-Gocheco A, Einarson A. Safety of skin care products during pregnancy. Can Fam Physician. 2011 Jun; 57(6): 665–667